Odešel zastánce bezbariérového sci-fi
V sobotu 19. srpna zemřel ve svém oxfordském domě Brian Aldiss, jeden z předních autorů britské i světové sci-fi dvacátého století. Brian Aldiss za sebou kromě rozsáhlého díla zanechal také spoustu fanoušků a čtenářů vědecké fantastiky. Svůj život zasvětil kromě psaní také popularizaci a kultivaci žánru. S publicistou Martinem Šustem jsme si povídali o Aldissově kariéře, díle i kritickém přístupu.
Brian Aldiss, foto: Wendy Aldiss
Za vrchol Aldissovy tvorby bývá považována trilogie o Helikonii. Proč? Přestože Aldiss i po Helikonii napsal celou řadu románů, předtím ani potom se nikdy nepustil do tak ambiciózního, propracovaného a detailního vizionářského díla, jakým je trilogie o planetě Helikonie. Svým způsobem zde nejdůkladněji zpracoval témata, jimž se věnoval už od své rané tvorby, a přestože se místy neubránil jisté suchopárnosti, celkově vytvořil fascinující planetu, na níž se roční období střídají nikoli v rámci jednoho roku, ale jednou za více než dva a půl tisíce let, to vše s funkční ekologií vytvořenou za pomoci mnoha vědeckých poradců. A rovněž se složitou společností rozdělenou na humanoidní obyvatele získávající s příchodem jara převahu nad divošskými fagory. Lze tedy chápat, že série je vnímána jako vyvrcholení Aldissovy literární tvorby, nejvýraznější vzepětí jeho autorské invence, navíc oproti předchozím myšlenkově rozevlátým dílům jde o dílo přísně, takřka vědecky sevřené a kontrolované. Kromě spisovatelské a ediční práce se Brian Aldiss věnoval také publicistice a kritice, založil dokonce první britský časopis věnovaný kritikám science fiction. Měl nějaká kritéria ohledně dobré sci-fi nebo třeba něco jako „žánrový světonázor“? Brian Aldiss byl po celý život neúnavným popularizátorem science fiction. Nejen jako autor, editor a žánrový teoretik, ale i jako kritik přispívající do různých periodik a především jako vůdčí osobnost. Byl viceprezidentem mezinárodní Společnosti H. G. Wellse. Společně s Harrym Harrisonem byl spoluprezidentem Birminghamského science fiction spolku. Byl rovněž prvním prezidentem dnes významné Britské asociace science fiction. Také prezidentem mezinárodní společnosti World SF a především byl po celý život zastáncem hlubší internacionalizace science fiction žánru na úkor ve dvacátém století tak dominantní anglo-americké scény. Po celá desetiletí se účastnil množství conů po celém světě včetně návštěv postkomunistických zemí, ale i Asie a Afriky. Prosazoval myšlenku internacionalizace žánru po celém světě a neváhal pomoci po pádu železné opony i představitelům československého fandomu. Mezi jeho přátele patřili i čeští spisovatelé Josef Nesvadba a Jaroslav Veis. Věřil, že uzavřenost anglo-americké science fiction je nutné prolomit kvůli větší různorodosti, navýšení kvality a přílivu nových myšlenek. Na sklonku svého života se mnohem větší otevřenosti a přílivu neanglo-amerických autorů do světové science fiction nakonec dočkal a můžeme jen doufat, že tento trend bude úspěšně pokračovat. Co znamená jméno Brian Aldiss pro českého čtenáře? Aldiss u nás zůstává populárním autorem zejména díky svým raným románům Skleník a Nonstop, barvitým dobrodružným příběhům, na kterých vyrostly generace domácích čtenářů science fiction. Jeho bohatá povídková tvorba se u nás nikdy nedočkala výraznějšího ohlasu a stejně tak i jeho experimentální či pozdější tvorba, přestože se u nás objevily výběry z jeho tvorby kratších prací i některé pozdní romány. Science fiction navíc stárne a bez pověsti populárních prací se ani u takto věhlasných autorů často nedají s velkým časovým odstupem publikovat slavné, v českém prostředí však prakticky neznámé práce. V českém překladu je samozřejmě známá i trilogie Helikonie, ovšem ta by si zasloužila kvalitnější překlad. Domácí fanoušci se mohou aktuálně těšit na nová vydání Nonstopu a Skleníku, v obou případech půjde o ilustrovaná vázaná vydání s předmluvami známých spisovatelů žánru.