Ředitelka s právem cenzurovat

Ředitelka Knihovny ukrajinské literatury v Moskvě Natálie Šarinová byla před týdnem odsouzena ke čtyřem letům podmíněného vězení: podněcovala prý nenávist vůči Rusku a zpronevěřila veřejné peníze. Podle soudu se ředitelka knihovny konkrétně provinila nákupem protiruských knih a tím pádem podporou ukrajinských nacionalistů.

Šarinová, která je už od podzimu 2015 v domácím vězení, během přelíčení prohlásila, že je nevinná, že neměla k činům, za které byla obviněna, žádný motiv a že „nikdo neukládá řediteli knihovny právo nebo dokonce povinnost cenzurovat legálně vydané knihy“. S tím nesouhlasí ruská státní žalobkyně Ludmila Balandinová, podle níž by měl vedoucí takové instituce sledovat všechny příchozí knihy a ničit ty s protiruským obsahem. „Toto se týká nás všech. Ukrajinský nacionalismus, který byl kdysi jedna ruka s německým nacismem, je opět na vzestupu.“

Právníci Natálie Šarinové tvrdí, že celý případ — nákup protiruských knih do Knihovny ukrajinské literatury v Moskvě v roce 2015, později také zpronevěra přidělených prostředků — je politicky motivovaný. Knihovna, která disponuje více než pětadvaceti tisíci svazky, prý čelila v minulosti podobným nařčením při každé roztržce mezi Ruskem a Ukrajinou. Není proto divu, že se po anexi Krymu v roce 2014 a následující válce na východě Ukrajiny bojuje i na kulturní frontě: a Knihovna ukrajinské literatury, založená v roce 1989 jako součást Moskevské knihovny, která se od ní v roce 2000 oddělila, se zdá být ideální bojiště.

Podle ruské humanitární organizace Memorial je Šarinová politická vězeňkyně a spousta osobností ruské kultury už vládě napsala dopis na její podporu. Vladimir Putin prohlásil, že se na případ blíže podívá, a už v roce 2015 také podpořil zachování knihovny.

Ruská vláda už nicméně oznámila, že sice bude archivovat a udržovat celý depozitář Ukrajinské knihovny, ale nové položky se už dokupovat nebudou. Instituce se má také sloučit s moskevskou knihovnou zahraniční literatury.