Svazování informací do stručnosti

Kde se vzal nápad vydávat edici „Co je nového“? Vznikla ze zvědavosti. Jak budou vypadat pracovní vztahy? Vědí estetikové něco nového o kráse? Co se to vlastně děje ve školství? Otázky se týkají světa kolem nás, málokdy však máme čas si sami najít odpovědi. Proto edice „Co je nového?“ zve čtenáře za hranice jejich specializace. Chceme podporovat diskusi mezi obory, vzájemné inspirace. Zároveň je pro edici „Co je nového?“ důležitá forma. Každá kniha z edice vlastním způsobem odpovídá na otázku v názvu. Je protkaná argumenty, které jsou opřeny o spolehlivé zdroje a vědecké výzkumy. Zároveň má malý rozsah. Ten je společně s grafickou úpravou nejjasnějším signálem — této knize budete rozumět, něco se dozvíte. Nakladatelství Nová beseda je poměrně mladé, co vás láká na nakladatelské činnosti? Za dva roky nakladatelské činnosti mě osobně — nemůžu mluvit za další z týmu Nové besedy — nejvíc těší vydávání knih, které skutečně ovlivní diskusi o svých tématech. Všichni si klademe otázky o školství či pracovních vztazích. Proto jsme vydali tituly Co je nového ve vzdělávání a Co je nového v managementu. Obecně jako největší výzvu a potěšení nakladatelské práce vnímám práci s autory a autorkami, zajímavými myšlenkami. Velmi důležité je se stále ptát, jak lze knihy dělat ještě lépe, aby z nich čtenáři měli radost i užitek. Uživí vás to? Jelikož aktivně vydáváme od poloviny roku 2015, je na taková vyjádření brzo. Zatím pracujeme, jako mnozí jiní malí nakladatelé, s nízkými provozními náklady, ale to neznamená, že minimalizujeme náklady nutné pro výrobu kvalitních knih. Vydavatelství nikdy nemohou rezignovat na důslednou redakční práci, hledání nejlepšího vhodného layoutu ani na materiály, ze kterých knihy jsou. Reakce čtenářů ukazují, že se nám daří tohle vše dělat skvěle — a to je teď hlavní. Jste zaměření na nonfiction, ale i tak zůstává záběr Nové besedy široký: filmové právo, biologie, vzdělávání, estetika, umělá inteligence. Jak se rozhodujete pro zpracovávaná témata? Chceme, aby díky našim knihám čtenáři lépe rozuměli světu kolem sebe. Proto se neomezujeme na akademické disciplíny, ale snažíme se zaměřovat také na praktické oblasti. Mám radost, že se náš záběr bude ještě rozšiřovat — čeká nás například lingvistika, sociologie, filozofie, fyzika, chemie či hudba. Oslovujete vybrané autory, nebo se hlásí sami? Autory a autorky převážně oslovujeme my. Je to, pochopitelně, jedna z nejtěžších věcí — hledáme ty, kteří mají velký přehled o tom, co se v jejich oboru děje, a předpoklady napsat srozumitelný a veřejnosti přístupný text. A musí je například lákat odpovídat na otázku „Co je nového?“. Každopádně nebráníme se přijímání námětů či rukopisů. Ty však musí rezonovat s naším edičním zaměřením. Z pořekadla, že souvislosti a kontext jsou dnes možná důležitější než informace, se stal už pomalu mediální truismus. Odráží se to i v trendech v nonfiction literatuře? Informace vždy potřebují a potřebovaly kontext a souvislosti — bez nich jsou méněcenné až bezcenné. Dnes je tato potřeba palčivější zřejmě proto, že informací v různé podobě je extrémně mnoho. Jenom si vezměte, kolik dostáváte denně e-mailů, jak rychle roste počet odborných článků. Vyznat se v té záplavě umožňují právě souvislosti. Něco již víme, propojíme si to s něčím novým a voilà — už jsme toho vstřebali víc než bez znalosti souvislostí. Nonfiction literatura nemůže ignorovat informační boom. Větší výzvou se mi ale pořád zdají dobré nonfiction texty, které umožňují lépe pochopit, jak žijí nám prostorově či myšlenkově vzdálení lidé. A také se za trend snad dá označit stručnost, jak to ukazují i naše tituly.