Zvěd, nakladatel a španělská válka

V pátek třetího února uplynulo dvacet let od chvíle, kdy zemřel Bohumil Hrabal — vypadl z okna Nemocnice Na Bulovce. Podle některých krmil holuby, podle jiných se spisovatel chtěl zabít. Bohumil Hrabal se narodil a do svých šesti let žil v Brně. Tam letos také vznikne nový park, který ponese jeho jméno, poblíž jeho rodného domku ve čtvrti Židenice: zdejší místostarosta Petr Kunc (TOP 09) už dříve se skauty a dobrovolníky čistil prostory přilehlé k zahrádkářské oblasti a napojující se na městskou část Vinohrady. Městu se loni podařilo skoupit další přiléhající pozemky a má v plánu z celé oblasti udělat park. Jeho součástí bude i pětimetrová rozhledna. Kromě chystaného parku se po Bohumilu Hrabalovi jmenuje gymnázium v Nymburku, kde spisovatel strávil dětství a mládí, a náměstí v pražské Libni. Výročí připomínala také Česká televize pásmem dokumentů i adaptací Jiřího Menzela, Univerzita Karlova pořádala v Karolinu diskusi o Hrabalovi ve dvacátém prvním století, Grabova vila připravila ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví hrabalovskou výstavu a v Nymburku se konala celá řada akcí, od kladení věnců přes projekce filmů po křest knihy Kerskem ve stopách Bohumila Hrabala.

Minulý rok oslavil londýnský Authors’ Club stopětadvacáté výročí svého vzniku. Mezi členy převážně spisovatelského spolku patřili i takoví autoři jako Oscar Wilde, George Bernard Shaw nebo Graham Greene. Do klubu se ale vloudilo i několik spíše podivných postav, jako ve třicátých letech major Hugh Pollard, pochybný válečný zvěd proslulý střílením na veřejnosti, a obstarožní vydavatel Douglas Jerrold. Oba dva se dostali do vzpomínkové publikace, která pomocí crowdfundingu nedávno vyšla právě u příležitosti výročí založení klubu, a hlavně kvůli nim se ke knize lokálního významu upírá pozornost médií. Autor Chris Schüler ve Writers, Lovers, Soldiers, Spies (Spisovatelé, milenci, vojáci, špioni), jak se historie Authors’ Club jmenuje, uvádí, že tyto dvě postavičky mají na svědomí španělskou občanskou válku. Jednoho odpoledne v roce 1936 totiž obědvali s leteckým inženýrem a novinářem Louisem Bolinem, který se později stal mluvčím generála Franca, a naoko si naplánovali výlet na Kanárské ostrovy. Ve skutečnosti ale plánovali odvézt generála Franca z Las Palmas, kterého tam odeslala španělská vláda, aby umenšila jeho vliv v zemi, nazpět do Španělska k jeho jednotkám. Letadlo si sehnali od jednoho kamaráda proslulého okultisty Aleistera Crowleyho, kvůli zástěrce si půjčili i jeho dceru — která podle Jerroldových deníkových zápisů „nosila cigára v kalhotkách“ a „byl to ten typ, který cestuje do Afriky“ — a čtrnáctého července 1936 Franca skutečně dopravili do Maroka. Tři dny nato začala válka.

Co by to bylo za zprávy bez Donalda Trumpa? V uplynulém týdnu vyvolal nový prezident Spojených států kontroverzi především zákazem vstupu na americkou půdu občanům ze sedmi převážně muslimských zemí. Kromě demonstrací na novou situaci zareagovali také spisovatelé. Konkrétně populární autorka dětských knih Malorie Blackmanová a spisovatel Matt Haig (Poslední rodina v Anglii, Klub mrtvých otců) odmítli v době trvání zákazu přijet do Ameriky: Blackmanová byla pozvaná na několik festivalů a akcí; Haig odložil rodinnou dovolenou coby „drobné gesto“, neboť „jet teď na dovolenou do USA mi připadá jako nesolidární, když platí zákaz“. Jedinečnou protestní strategii vymyslelo britské nakladatelství Comma Press — během roku 2018 bude vydávat pouze překlady knih ze zemí postižených zákazem: Jemenu, Somálska, Libye, Afghánistánu, Íránu, Iráku a Súdánu. Comma Press je neziskové nakladatelství zaměřené na kratší literární formáty a někteří jeho přispěvatelé byli Trumpovým zákazem přímo postiženi.