Spravedlnosti naproti

Nobelistka Světlana Alexijevičová vystoupila z ruského PEN klubu. Učinila tak ještě s početnou skupinou ruských spisovatelů na protest vůči autorské organizaci, která odmítla podpořit ukrajinského režiséra Oleha Sencova, momentálně vězněného v Rusku, a za jeho podporu vyloučila spisovatele Sergeje Parchomenka. Sencov byl v roce 2016 odsouzen ke dvaceti letům ve vězení za údajnou přípravu teroristických akcí na Krymu. Režiséra podpořily Evropská unie, Spojené státy, mezinárodní organizace jako Amnesty International i české ministerstvo zahraničí. K žádosti o propuštění Sencova se v prohlášení připojilo i šedesát ruských spisovatelů. Ruský PEN klub se odmítl k výzvě přidat a kritizoval její autory za to, že nerespektují stanovy organizace a kazí její pověst. Parchomenko, v Rusku známý provokatér a postava z disentu, kritizoval PEN klub na Facebooku, za což ho jeho patnáctičlenná rada jednohlasně vyloučila: snaží se prý „zničit organizaci zevnitř“. Kromě Alexijevičové z PEN klubu na protest vystoupilo dalších třicet spisovatelů, mezi nimi například prozaik Boris Akunin či básník Lev Rubinštejn.

V pátek 20. ledna se Donald Trump oficiálně ujme funkce prezidenta Spojených států amerických. Kromě nervozity v mezinárodní politice a neustávající kritiky z demokratických a liberálních pozic Trumpův vstup do funkce vyvolal celou řadu protestů. Vedle demonstrací nebo naopak bojkotu inaugurační ceremonie ze strany celebrit proti novému prezidentovi vystoupila i literární scéna. Během včerejška — nedožitých devadesátých druhých narozenin Martina Luthera Kinga — se po celé Americe částečně v režii tamního PEN klubu odehrálo skoro sto veřejných čtení a debat, na nichž vystoupila zámořská literární elita. Hlavní bod protestní akce se odehrál v New Yorku, kde na schodech městské knihovny četli a mluvili spisovatelé jako Michael Cunningham, Jeffrey Eugenides nebo Art Spiegelman a desítky dalších. Odtud vystupující i s davem vyrazili na protestní pochod k dosavadnímu sídlu nově zvoleného amerického prezidenta, Trump Tower, kde předali petici za dodržování prvního dodatku americké ústavy se sto padesáti tisíci podpisy. Z organizace celé protestní akce vzešlo mimo jiné i hnutí Writers Resist (Spisovatelé odolávají), které hodlá ve veřejné opozici a kritice Donalda Trumpa pokračovat.

Argentinský soud se bude věnovat jedné povídce Jorgeho Luise Borgese, respektive její vylepšené verzi. Spisovatel Pablo Katchadjian „rozšířil“ Borgesovu povídku „Alef“, na zhruba dvounásobnou délku. Vylepšení povídky většinou spočívá v přidání adjektiv a popisů, Katchadjian na příběhu malé koule ukryté ve sklepě jednoho spisovatele, v níž je možné zahlédnout všechna místa vesmíru současně, nic neměnil. „Vykrmený Alef“ vyšel tiskem bez větší mediální pozornosti už v roce 2009. Jediná dědička a zároveň správkyně Borgesova odkazu, jeho dnes devětasedmdesátiletá manželka a bývalá asistentka María Kodama, poprvé podala na Katchadjiana stížnost o dva roky později: spisovatel prý použil Borgesův text bez jejího svolení. Podle jejího právníka navíc neprojde ani obhajoba tvrzením, že se jedná o literární experiment — Borgesovo jméno není až na drobnou zmínku v doslovu v celém textu nikde uvedeno. Nařčení z plagiátorství naopak odmítají Katchadjianovi podporovatelé, mezi nimi například i spisovatelé Ricardo Piglia a César Árias, jelikož povídka „Alef“ je prý v Argentině tak notoricky známá, že už se k ní Borgesovo jméno ani připojovat nemusí. Sám Katchadjian k „Vykrmenému Alefu“ dodává, že se nejedná o plagiát, jelikož „žádný plagiát nepřizná svůj zdroj“. Ať už soud rozhodne jakkoli, Borges by o něm bezesporu napsal povídku.