Unaveni displejem?

Zprávy ze začátku léta jsou jednoznačné. Britský trh s e-knihami poklesl v roce 2015 o jedno a půl procenta oproti roku předchozímu (i tak ale vygeneroval obrat přes půl miliardy liber), ten s tištěnými naopak rostl. Americký trh je na tom de facto stejně, jen s dramatičtějšími čísly: obrat z prodeje e-knih podle Asociace amerických nakladatelů meziročně klesl o šest procent. V Americe představují e-knihy třetinu všech prodaných kopií.

Zřejmě nejcitovanější interpretaci ztráty zájmu čtenářů o e-knihy a jejich nákup nabídl server Publishers Weekly: lidé e-knihy nekupují kvůli stárnoucím čtečkám, vysokým cenám těch nových a „digitální únavě“. V krátkosti, čtečky, které po roce 2007 odstartovaly masivní zájem o e-knihy, zastaraly a objevili se jim noví konkurenti (chytrý telefon a tablet). Lidé tak spíše než do nové čtečky investují třeba do tabletu, který umožňuje kromě čtení e-knih spoustu dalšího — a ve výsledku se na nich čte méně než na speciálním zařízení. Nejen v oblasti e-readingu se navíc čím dál častěji skloňuje termín digitální únava (digital fatigue), všeobecné vyčerpání z neustálé přítomnosti obrazovek a displejů. Pokud si čtenář může vybrat mezi obrazovkou a tiskem, s vyblikanýma očima si pomalu začíná vybírat tisk. Svou roli také hraje segment učebnic a skript, spousta studentů totiž z mnemotechnických důvodů volí tištěné materiály — umožňují lepší soustředění, dá se v nich podtrhovat a kvůli neměnné sazbě je lépe využívá také vizuální paměť: jednoduše si zapamatujete, co je vlevo dole.

Komentátoři tato vysvětlení poklesu prodeje e-knih zpochybňují. Přiznávají jim sice kredit — s tím, že se na mobilu koupí a přečte méně knih než ve čtečce se ani moc polemizovat nedá —, nevidí ale v zastaralých zařízeních a digitální únavě hlavní příčinu e-knižního kolísání. Pochybný je také samotný koncept digital fatigue. Sice se, nejen z psychohygienických, ale také třeba z bezpečnostních nebo ideologických důvodů, množí snahy být co nejvíce offline, tyto s digitálními technologiemi spojené tendence ale nelze jen tak vágně spojit s fenoménem nezájmu o e-knihy a tím všechno vysvětlit, podotýká například server Flavorwire. Proti digitální únavě hovoří i prodejnosti z digitální distribuce hudby a videa, které naopak rostou: stále více lidí používá streamovací služby typu Spotify nebo Netflix a opouští hmotné nosiče. Hlavně ale všude meziročně rostou prodeje audioknih, v zahraničí hlavně v digitální podobě. V Česku se zatím audioknihy prodávají hlavně na CD. Stejně nezanedbatelný argument proti sociologizujícím vysvětlením poklesu prodejů e-knih může být pirátství: za deset let existence se ustavily nelegální distribuční kanály, které výrazně rozevírají nůžky mezi čteností e-knih a jejich prodejností. Zvláště u protežované mladé generace „digital natives“.

Důvod mizejícího zájmu o e-knihy, přesněji řečeno o jejich kupování tak tkví ve staré dobré ceně. Jak vysvětluje časopis Fortune, průměrný bestseller se dnes v elektronické verzi prodává za zhruba patnáct dolarů, což je značný rozdíl oproti původním devíti, na nichž Amazon se čtečkou Kindle začínal. Rozdíl mezi cenou tištěné a elektronické kopie se stále zmenšuje (některé paperbackové verze jsou dokonce levnější než digitální), a pokud se k tomu připočte nemožnost e-knihu přeprodat jako tu papírovou nebo argument o fyzickém zážitku z knihy, koncový zákazník nakonec nemá moc důvodů po e-knize sáhnout.

To mimo jiné potvrzuje i rostoucí český trh, kde se e-kniha prodávala v roce 2015 za šedesát dva procent ceny stejné knihy na papíře, nebo i trh německý, kde sice poklesl příjem z prodeje e-knih — ale prodalo se jich víc. A vlastně i trh americký, kde je asi nejživějším segmentem digitální distribuce knih samovydavatelský sektor, který jednak v drtivé většině nemá tištěnou obdobu a jednak drží ceny mnohem níž než velká nakladatelství. Po dekádě s e-knihami se tak ukazuje, že jejich hlavní výhodou není ani tak skladnost a dostupnost (která se dnes bere navíc za samozřejmost), ale nízká cena.