Případ unesených knihkupců
Když Velká Británie v roce 1997 předávala Hongkong do správy Čínské lidové republice, dělo se tak pod heslem „Jedna země, dva systémy“. I pod čínskou správou měl Hongkong zůstat autonomním územím s vlastní samosprávou, vládou a legislativou. Mimo jiné to v hongkongské oblasti zajišťovalo svobodu slova a vyjádření. Minulý čas je podle amerického PEN klubu namístě: spisovatelská a lidskoprávní organizace vydala rozsáhlou zprávu ke kauze zmizení pěti hongkongských nakladatelů a knihkupců na konci roku 2014. Ukázalo se, že za únosy stála čínská policie a tajná služba.
Celý případ, do nějž jsou kromě hongkongských a čínských úřadů zapleteny britská a švédská diplomacie a oficiálně se k němu vyjadřovala rovněž Evropská komise nebo americký Kongres, je důležitý jak z hlediska čínského a hongkongského knižního prostředí, tak z perspektivy politického napětí mezi Pekingem a bývalým britským pronájmem. Dva z unesených vydavatelů totiž zmizeli při pobytu mimo území Číny: spoluvlastník nakladatelství Mighty Current a manažer knihkupectví Causeway Bay Lee Bo byl zadržen v Hongkongu, dalšího spoluvlastníka a nakladatele Mighty Current Guie Minhaie dokonce odvezli z jeho bytu v Thajsku. Ze všech dostupných indicií se tak dá usuzovat, že Čína porušuje mezinárodní a legislativní úmluvy ohledně autonomie Hongkongu.
Knihkupecký a nakladatelský byznys je přitom v centru čínsko-hongkongských mocenských sporů. Autonomie a svoboda slova umožňují v Hongkongu vydávat knihy a časopisy, které v Číně vycházet nemohou. Jedním z významných knižních hongkongských segmentů je proto politický bulvár (čeng-c' pa-kua-šu), často špatně zdrojované drby o sexuálních životech čínských politiků nebo korupčních kauzách, které ale poskytují vhled do sféry čínských elit, k nimž nemá průměrný Číňan na internetu ani v tisku v žádném případě přístup. Například do roka od Wang Li-ťünova incidentu a Po Si-lajovy korupční kauzy na počátku roku 2012 vyšlo v Hongkongu sto padesát titulů skandalizujících čínské politické dění.
Cílová skupina čeng-c' pa-kua-šu přitom nejsou obyvatelé Hongkongu ani zahraniční turisté, ale právě obyčejní Číňané, pro něž je od konce devadesátých let poměrně snadné do Hongkongu přicestovat. V roce 2015 například překročilo hranice města čtyřicet šest milionů čínských návštěvníků. Vzhledem k tomu, že se knihy s kritickým a politickým obsahem nesmí v Číně prodávat, narostl také význam kamenných knihkupectví, která v centru města i na letišti prodávají knihy o politice po tisících.
Tento trend se čínská vláda pochopitelně snažila zastavit už dříve a podle některých nakladatelů a spisovatelů se tlak ještě zvýšil po nástupu Si Ťin-pchinga k moci. Hraniční kontroly jsou mnohem přísnější a Čína zavedla za převoz nepovolené literatury přes hranice tvrdé tresty.
Nadto čínský konglomerát Sino United Publishing ovládá přes sedmdesát procent knižního trhu v Hongkongu, včetně distribuce a prodeje. V roce 2015 převzal v rámci zpřísňování čínského dohledu řízení Sino United Publishing Styčný úřad Ústřední vlády lidu, oficiální čínský úřad v Hongkongu. V žádném knihkupectví, sdruženém pod čínskou korporaci, už nelze koupit knihy s politickou tematikou.
První známkou zpřísnění situace na hongkongském knižním poli byly soudní procesy v roce 2013. Především byl zatčen a souzen třiasedmdesátiletý nakladatel Yiu Mantin, zakladatel malého nakladatelství Morning Bell Press, kde vycházely knihy řady čínských disidentů. Oficiální obvinění vůči Mantinovi bylo, že pašoval zakázané knihy do Číny, za což byl také odsouzen k deseti letům ve vězení. Podle neoficiální verze mnoha nezávislých pozorovatelů byl soud a uvěznění trest za Mantinův plán vydat knihu Čínský Kmotr: Si Ťin-pching, kritickou k novému čínskému prezidentovi. O pár měsíců později byli za podobných okolností zatčeni a souzeni dva novináři z prostředí politického bulváru.
Ohrožení nakladatelské svobody v Hongkongu se ale naplno ukázalo až skoro o rok později. Nakladatelství Mighty Current vydává téměř polovinu čeng-c' pa-kua-šu v Hongkongu a s vydavatelstvím spojené knihkupectví Causeway Bay s pobočkami po městě je jeho hlavním odbytištěm. Během října 2014 zmizeli čtyři podnikatelé s nakladatelstvím nebo knihkupectvím spojení, tři se v době zmizení nacházeli v Číně, čtvrtý, navíc švédský občan, se nacházel ve zmíněném Thajsku. V prosinci zmizel přímo z Hongkongu další manažer. Rodinní příslušníci i spolupracovníci okamžitě informovali hongkongskou policii o zmizení — nato všichni zmizelí kontaktovali své příbuzné s velmi podobnou zprávou, nic se neděje, pouze musí v Číně vyřídit nějaké právní záležitosti; hlavně ať se z toho nedělá oficiální a policejní záležitost. Navzdory těmto ujištěním trvalo nejméně půl roku, než se majitelé a manažeři Mighty Current a Causeway Bay objevili zpátky v Hongkongu. Gui Minhai — Švéd unesený z Thajska — je ještě dnes držen v Číně. Proto je také případ zmizelého hongkongského nakladatele na agendě švédské a evropské diplomacie.
Během nepřítomnosti celé pětice nebylo jasné, kde a v jakých podmínkách se nalézají. Čtyři propuštění po svém návratu vydali prakticky totožná, nahraná prohlášení, že se jeli udat čínské policii za spáchané zločiny — online prodej neschválených knih v Číně nebo jejich pašování — a vyjednat nápravu. Od té doby se nevzdalují z Hongkongu a spolupracují s čínskou policií. Oficiální verzi prolomil pouze jediný ze zmizelých, manažer a původní vlastník Causeway Bay Lam Wing-kee, na tiskové konferenci letos v červnu: všichni byli uneseni násilím a vyslýcháni elitní čínskou výzvědnou službou ohledně výroby a distribuce knih Mighty Current. Lam také uvedl, že všechna přiznání byla zinscenovaná, navíc musel podepsat dohodu, že se nepokusí během výslechů kontaktovat rodinu nebo právního zástupce. Zbylí Wing-keeovi kolegové jeho prohlášení popřeli. Všechny totiž čínská policie propustila na svobodu pod přísnými podmínkami, nemohou například opustit město bez oficiálního oznámení nebo musí pravidelně informovat policii o své činnosti. Všichni zanechali původní činnosti.
PEN America ve zprávě varuje před čínskou hrozbou pro hongkongskou autonomii a svobodu slova. Atmosféra ohrožení se ve stínu nedávných únosů prominentních nakladatelů jasně projevila například při letošním knižním veletrhu v Hongkongu, kde se objevilo mnohem méně politické literatury než v dřívějších ročnících. Stejně tak jí celkově vychází méně, popřípadě se vydává v zahraničí. Končí celá nakladatelství a knihkupectví zaměřená na kritické a politické knihy.
Zpráva amerického PEN klubu i budoucnost hongkongského knižního trhu zůstává otevřená. Dnes víceméně záleží na diplomatické dohře knihkupecké kauzy.
Celou zprávu PEN America najdete zde.