Cenzurovat, regulovat, nařizovat. Číst

Velkou literární kariéru jde v Číně udělat i pouze prostřednictvím internetu. Potvrzuje to úspěch fantasy románu Cesta kvítku, který sice nikdy nevyšel knižně, ale díky nedávné televizní adaptaci se stal jednou z nejúspěšnějších čínských značek. Příběh kvítku publikovala v roce 2009 na jednom literárním serveru tehdy třiadvacetiletá Jiang Chenzhou, známější pod přezdívkou Fresh Guoguo, a strefila se nejen do vkusu a chuti čínských čtenářů, ale také do proměn čínského zábavního průmyslu. Tamní filmová a televizní produkce už několik let stabilně a poměrně prudce roste a jednou z nejpoptávanějších komodit se stalo duševní vlastnictví: náměty a příběhy, které by se daly přetavit v populární a prodatelný televizní produkt. Čínští lovci námětů, původních scénářů a knižních adaptací se zhruba posledních pět let stále častěji obrací také právě na internet — a není se čemu divit, podle oficiálních statistik si v minulém roce četlo online literaturu 297 milionů lidí, čtyřicet tři procent uživatelů internetu v Číně.

Obrovskou oblibu internetové literatury v Číně vysvětluje deník The New York Times usedlostí a přísnou regulací tamního státně cenzurovaného knižního trhu, kde titul dostane ISBN jen po náročné prověrce. Naopak literární weby jsou v Číně relativně svobodné prostředí, kde spisovatelé můžou publikovat prakticky jakoukoliv fikci. Pro tyto servery platí spíše nevýhoda známá i z euroatlantického prostředí — nulová redakce textu a často špatná zpětná vazba —, která v čínském prostředí nese i pozitivní aspekt: o podomácku tvořenou literaturu se skoro nestarají ani cenzoři. V posledních letech se s přibývající popularitou ovšem jejich pozornost obrací i tímto směrem. Zatím ale „je online literatura tou pravou lidovou literaturou“, jak se vyjádřil jeden z producentů skupujících práva.

Jiang Chenzhou dostala první nabídky adaptovat svůj webový román už v roce 2011. Do dneška na právech k Cestě kvítku vydělala v přepočtu přes třicet šest milionů korun — a to nepatří k nejbohatším. Zhang Wei, jiný online spisovatel fantasy žánru, si pod pseudonymem Tang Jia San Shao jen minulý rok přišel na čtyřicet milionů a většinu jeho příjmů tvoří převážně prodej práv k duševnímu vlastnictví. Zhang Wei ve svých pětatřiceti napsal už sto šedesát knih a jeho snem je vytvořit podobný konglomerát, jako je Walt Disney.

Online spisovatelé už nemají ambice dosáhnout na oficiální knižní vydání. Nový obchodní model, kdy se platí přímo za licenci k duševnímu vlastnictví a právu adaptovat, pomalu vytlačuje ten tradiční nakladatelský, kdy spisovatelé připravovali text pro knižní vydání. Ještě před pár lety přitom velké produkční společnosti jako Shanda Cloudary (dnes součást čínského nakladatelského mogula Yuewen Group) zkoušely propagovat internetové spisovatele a získávat jim nakladatelské smlouvy. Kvůli kombinaci tvůrčí svobody a zároveň možnosti něco psaním vydělat publikuje na internetu i Jiang Chenzhou. To nicméně neznamená, že se vyhne cenzurním tlakům: produkční firmy nakupující práva k duševnímu vlastnictví se na jedné straně obávají cenzurního tlaku ze strany státu, který si u televizní tvorby dává na dohledu záležet minimálně stejně jako u té knižní, a na straně druhé od diváků a inzerentů, kteří jsou ochotni — stejně jako na Západě — platit jen za specifické obsahy.

Státy neregulují jenom vycházející knížky. Můžou mít například rovněž dohled nad tím, jak moc se čte. Spojené arabské emiráty nedávno schválily „národní zákon o čtení“, který má čtení a čtenářství více zakotvit do současné kultury Emirátů a vyzdvihnout důležitost vzdělání. Součástí zákona je například pevně vyhrazený čas státních zaměstnanců na četbu literatury spojené s prací nebo „vědomostní kufříky“ — balíky se čtivem, vyvedené v arabštině či angličtině (cizinci tvoří až devadesát procent populace země), které dostanou děti při narození, v jednom roce a ve dvou letech. Podle nového zákona budou mít také kavárny povinnost svým hostům nabídnout něco ke čtení, v nákupních střediscích se otevřou pobočky knihoven a knihy budou osvobozeny od daní a poplatků. „Naším cílem je učinit ze čtení každodenní zvyk obyvatelstva. A nový zákon je nevídaná kulturní a legislativní iniciativa, která umožní upevnit kulturní obraz knih ve společnosti,“ řekl ke čtecímu zákonu šejch Muhammad ibn Rašíd Al Maktúm, premiér Spojených arabských emirátů a emír Dubaje.