Kuchat svatou krávu

Man Bookerovu cenu dostal poprvé americký autor. Porota ocenila spisovatele Paula Beattyho za satirický román The Sellout (Trhák) o černém farmáři z fiktivního předměstí Los Angeles, který chce svou identitu vyjádřit a kulturně upevnit tím, že se horlivě snaží obnovit otroctví a segregaci. Kromě Man Bookera The Sellout získal také cenu amerických kritiků a pověst jedné z nejlepších humoristických a satirických knih posledních let. Porota se na Beattyho vítězství prý shodla jednohlasně. Román „kuchá každé sociální tabu a politicky korektní nuance, každou svatou krávu. Je zároveň vtipný a bolestný,“ dodala k rozhodnutí poroty její letošní předsedkyně, historička Amanda Foremanová. Newyorčan Beatty The Sellout psal pět let, a ačkoliv prohlašuje, že mu „psaní dalo život“, jeho tvorbu si prý nijak neužíval. S Man Bookerovou cenou se pojí také finanční odměna padesát tisíc liber (zhruba milion a půl korun).

Ocenění The Sellout je také drobné vítězství malého britského nakladatelství Oneworld. Kniha z jeho produkce totiž vyhrála i loni, jednalo se o román Marlona Jamese A Brief History of Seven Killings.

Bob Dylan po více než dvou týdnech mlčení přijal Nobelovu cenu za literaturu. Slíbil, že se pokusí přijet si ji vyzvednout.

Philip Roth za svůj život nashromáždil přes čtyři tisíce knih. Ty dnes zabírají většinu jeho domu na severu Connecticutu. Jedna místnost je vyhrazena literatuře faktu, zbytek budovy si uzurpuje fikce. „Má to knihovní police, knihovní osvětlení, chybí jen knihovník,“ glosuje svou sbírku Roth. Knihovníka jednou ale jeho knihy dostanou. Roth, který nemá žádné dědice, se rozhodl odkázat všechny své knihy Newarkské veřejné knihovně. Jako student v ní trávil prakticky všechen volný čas a odehrává se tam i děj Rothovy debutové knihy Sbohem, město C. (Goodbye, Columbus) z roku 1959.

Knihovna v Newarku je z daru nadšená a už připravuje pro knihy i místo. Nevřadí je do knihovnického fondu, nýbrž jim vyhradí speciálně architektonicky upravenou místnost, kde budou tituly seřazeny stejně, jako jsou dnes vyskládány u Rotha doma. Návštěvník knihovny si tak bude moci prohlédnout eklektickou knižní směs, která ovlivňovala dílo amerického klasika, a sem tam si přečíst jeho poznámky na okrajích.

Ještě k tématu knihoven: povídku „Babylónská knihovna“ od Jorgeho Luise Borgese bude možné za chvíli oficiálně považovat za nejoblíbenější text k multimediální interpretaci. Po pokusu vytvořit všechny myslitelné texty z nekonečné sítě hexagonálních místností, v nichž se v různých variacích třiadvaceti písmen nachází veškeré knihy, přichází analytické řešení samotného prostoru knihovny a její 3D vizualizace.