Dánsko po apokalypse
Kaspar Colling Nielsen je relativně mladý dánský autor (nar. 1974), který se k psaní odhodlal až po třicítce. Shluk mraků nad Kodaní ho přiměl k úvahám nad tím, jak by se hlavní město Dánska proměnilo, kdyby na jihozápadním předměstí Kodaně byla vybudována hora zvíci tři a půl tisíce metrů.
Z této představy a možná také ze zkušeností s budovatelskými strategickými hrami vznikl v roce 2010 jeho první román Mount København (česky zatím nevyšel), v němž formou volněji propojených povídek představil utopickou verzi současné Kodaně, jejíž podnebí, geografii, faunu i flóru určuje přítomnost umělé hory. Kniha vynesla autorovi cenu za nejlepší literární debut. I druhá Nielsenova kniha Dánská občanská válka 2018—24 byla oceněna a v současné chvíli se podle ní natáčí film a vznikla také divadelní inscenace. Stylisticky se Nielsen pohybuje někde na pomezí magického realismu a science fiction (mezi jeho inspirační zdroje patří zcela citelně Franz Kafka, Italo Calvino, Jorge Luis Borges nebo Arthur Charles Clarke). Žánrově osciluje mezi povídkou a novelou. Způsob vyprávění je pro změnu novorománově neústrojný.
Zatímco román Mount København byl zábavnou mozaikou groteskních charakterů (člověk nechávající se přeoperovat na ptáka nebo muž měnící se v kovový vraždící stroj), v Dánské občanské válce přestává legrace, respektive k smíchu je toho dost, ovšem rámující příběh má přes všechnu fantasmagorii nepříjemně reálné rysy.
Hlavním hrdinou epizodického románu je čtyřistasedmdesátipětiletý movitý muž retrospektivně líčící okolnosti a průběh dánské občanské války, která vypukla v roce 2018 z důvodu ekonomické krize a třídní nenávisti. V té době byl románový hrdina ještě obyčejným mladým smrtelníkem. Díky programu na obnovu kmenových buněk a blíže nespecifikovanému bohatství tráví tento muž již několik století své dny se svými přáteli pojídáním vybraných jídel, sexuálními orgiemi, hovory o literatuře a vyprávěním příběhů. Nejlepším přítelem tohoto pragmatického gurmána je jeho (také nesmrtelný) pes, jenž se v průběhu let naučil mluvit (a v závěru knihy všechny překvapí).
Takto vybrané dějové fragmenty mohou vyvolávat dojem, že kniha je jednou z mnoha podobných dystopií předvádějících zdegenerované lidstvo. Narativní rámec Dánské občanské války ovšem přesahuje více či méně organicky vkomponované mikropříběhy vyprávěné většinou postavami hlavního příběhu. Tyto digrese v kurzivě jsou vlastně eseji o motivech násilí, stigmatizaci etnické příslušnosti a podobně; jindy jde o groteskní historky z „dávných dob“ (viz příběh, v němž vychovatelka v sirotčinci líčí hladovým dětem, jak lidé před válkou jedli biopotraviny). Ale najdeme zde i sugestivní minipovídku o životě rajčete, která se zrodila z čichové halucinace hlavního hrdiny.
Nielsen vytváří pozoruhodně bizarní koláž, která by byla vrcholně zábavná, kdyby z ní ovšem celou dobu nemrazilo — všechna lidská patologie je totiž čtenáři dost povědomá. Lakonické pasáže o skrytém antisemitismu, „zločinech“ bankovního sektoru, přezíravých politicích a rozpadající se Evropě rezonují v postbrexitové atmosféře přímo mučivě. Nielsen je vzděláním filozof a ekonom. Jak funguje trh s nemovitostmi, úvěrové ratingy a nadhodnocování zajištěných dluhových obligací, vysvětluje v románu tak, že to pochopí i laik. Podobně až odborné líčení přirozených sklonů člověka k brutálnímu sadismu působí nepříjemně věrohodně.
Autor v rozhovoru pro časopis Iliteratura nedávno prohlásil, že potíže s imigrací nehrají ve stabilitě Evropy tak závažnou roli jako ekonomická a klimatická krize: „Domnívám se, že si budeme muset v následujících desetiletích zvyknout na skromnější životní poměry a slábnoucí moc, kterou v globálním světě budeme mít.“ Není to úplně radostná perspektiva, ve světle Nielsenova románu se bohužel jeví velmi realisticky.
Kaspar Colling Nielsen: Dánská občanská válka 2018—24, přeložila Lada Halounová, Kniha Zlín, Zlín 2015