Menšiny zachraňují

Největšímu britskému nakladatelství hrozí, že se „stane bezvýznamným“. Alespoň tak to vidí šéf Penguin Random House UK Tom Weldon, který pesimistickou předpověď pronesl při představování nové vydavatelské strategie a iniciativy #WriteNow. Ta by měla do edičního plánu nakladatelství vtáhnout více různorodých a minoritních hlasů, kterým se v současnosti nedostává prostoru. Právě v malém zastoupení LGBTQ komunity, autorů z chudších poměrů nebo etnických menšin spatřuje Weldon „skutečný problém, a sice že [nakladatelství] nereflektují společnost, ve které žijeme“. Odtržení nakladatelského provozu od společenských změn by měl řešit projekt typu #WriteNow, jenž se poprvé odehrál minulý týden v Londýně: na tisíc spisovatelů se na akci přihlásilo se svými texty a redakční rada vybrala padesát z nich, kteří měli možnost intenzivního osobního setkání s redaktorem, který jim poskytl zpětnou vazbu nebo informace o celém vydavatelském procesu. Další podobné akce se odehrají ještě v Manchesteru a Birminghamu a z celkových sto padesáti autorů zapojených do #WriteNow nakladatelství vybere deset, kterým bude celý následující rok poskytovat redakční a literární servis, díky čemuž snad na konci vydají knihu. Jak upozorňuje deník The Guardian, #WriteNow není jediným projektem, který se snaží vypořádat s malou společenskou různorodostí v nakladatelském a literárním provozu. Vznikají například speciální ediční řady nebo literární soutěže pro spisovatele z etnických menšin.

Podle průzkumu Writing the Future, který si nechala v roce 2015 vypracovat britská literární agentura Spread the Word, mají menšinoví autoři stále největší šanci na vydání, když píší o rasismu, kolonialismu nebo postkolonialismu, jako by to byly ty nejdůležitější starosti černošských nebo asijských komunit. Podle spisovatelky Kit de Waalové, která se účastnila londýnského #WriteNow, je třeba ve jménu boje za různorodost v literatuře tuto představu rozptýlit: větší diverzita neznamená, že se píše více o rasismu, ale že vzniká více literárních děl ovlivněných zkušeností sexuální nebo rasové minority — ať už to jsou sociální romány, sci-fi nebo romance.

Volba Boba Dylana Švédskou akademií nebyla jediným šokujícím rozhodnutím uplynulého týdne. OSN si volila nového generálního tajemníka a po dlouhém rozhodování se jím stal bývalý portugalský premiér a dlouholetý komisař OSN pro uprchlíky António Guterres. Jak to souvisí s literaturou? Volbu provázely dlouhé diskuse o tom, že by do čela OSN měla stanout žena, už jen proto, že ve vedení organizace jsou ženy zastoupeny minimálně. Aby rovnosti a spravedlnosti bylo učiněno zadost, OSN rovněž jmenovala čestnou ambasadorku za práva žen a dívek — a nestala se jí žádná politička, aktivistka, filozofka či umělkyně, leč komiksová legenda: Wonder Woman. Spoře oděná Amazonka s magickým bičíkem má být oficiálně jmenována do funkce tento pátek. Jednadvacátého října totiž oslaví sedmdesáté páté narozeniny. Wonder Woman není první literární postavou v čestné funkci OSN; Medvídek Pú se v roce 1998 stal čestným ambasadorem přátelství a víla Zvonilka dostala v roce 2009 funkci ambasadorky přírody.