Kniha holubí

Medvídek Pú slaví devadesátiny. A jako narozeninový dárek dostane nového kamaráda — do Stokorcového lesa se přistěhuje tučňák. Stane se tak v dalším díle Púových příběhů, Nejlepším medvědovi na světě, který vyjde v Británii počátkem října, konkrétně v pohádce od spisovatele Briana Sibleyho „Zima: V níž do lesa dorazí tučňák“. Sibley se inspiroval málo známou fotografií A. A. Milneho a jeho syna Christophera Robina, na níž si hrají s plyšovým tučňákem z obchodního domu Harrods a hře zpovzdáli přihlíží plyšový medvěd, předloha toho pohádkového, rovněž — stejně jako původní Ijáček, Tygr, Klokanice a Klokánek Roo — ze slavného londýnského obchodu. Poprvé se Pú objevil už v roce 1922 v jedné Milneho básni, proslavila ho ale až o čtyři roky mladší knížka Medvídek Pú, na niž Milne během následujících dvou let navázal několika pokračováními. Nejlepší medvěd na světě nebude první posmrtné, nemilneovské pokračování a tučňák první novou postavou. Před sedmi lety, v roce 2009, vyšlo první autorizované pokračování od roku 1928, Návrat do Stokorcového lesa od Davida Benedictuse, v němž se nově objevila vydra Lottie.

Holubi umí číst. Nebo se to alespoň dokážou naučit, jak prokázal nedávný výzkum psychologů a kognitivních vědců z Univerzity Otago na Novém Zélandu. Během pokusů se holubi naučili rozeznávat až padesát osm krátkých slov, včetně toho, zda jsou správně napsaná. Vědci se během pokusu nepokoušeli ani tak naučit šedivé opeřence zábavným kouskům, jako odhalit původ lidské a teď zřejmě i zvířecí schopnosti číst psaný text, který se svou povahou odlišuje od ostatních viditelných objektů. Teď nezbývá než spekulovat, co bude prvním holubím bestsellerem.

Nad bestsellerem pro lidské čtenáře už není nutné spekulovat. Alespoň ne podle Jodie Archerové a Matthewa L. Jockerse, literárních vědců ze Stanfordské univerzity, kteří se komerčně úspěšnými knihami posledních osmi letech zabývali. Výsledky práce prezentují v nové knize The Bestseller Code, jejíž název napovídá i metodu jejich bádání: prohnali počítačovou analýzou pět tisíc úspěšných románů z posledních třiceti let a nechali speciální algoritmus izolovat a určit typické prvky bestsellerů. Analýza nakonec odhalila 2799 těchto „pravidel“. Komerčně úspěšný román by měl mladou, silnou, ale zároveň trochu vyvrhelskou hrdinku, spíš intimno než sex, velký výskyt slovesa „potřebovat“ (need), málo vykřičníků, pokud domácí mazlíčky, tak psy, a tak dále a tak dále. Autoři The Bestseller Code už také čelí kritice — jejich program má homologovat literaturu na jednu knihu a sebrat práci editorům a redaktorům. Archerová i nakladatel knihy to vidí jinak: „bestsellerometr“ je podle ní jen další z nástrojů, který nakladatelům může pomoct při redakčním rozhodování. Jak upozorňuje magazín Wired a jak se objevilo několikrát i na těchto stránkách, není to první pokus o to, vtáhnout do editorské praxe technologické řešení: například kalifornská společnost Callisto Media využívá analýzu velkých dat k průzkumu témat a knih, které lidé často hledají, ale bohužel bez úspěchu, jelikož kýžený titul neexistuje, a následně je prakticky „na objednávku“ internetových uživatelů nechají zpracovat. Jiná společnost, berlínský Inkitt, nabízí spisovatelům možnost publikovat na svých stránkách, které algoritmicky analyzují chování čtenářů a míru jejich zaujetí textem, a ti nejlépe hodnocení pak dostanou nabídku standardní nakladatelské smlouvy a možnost vydat knihu na papíře.

Zhruba za měsíc se bude předávat Nobelova cena za literaturu. Zatímco Švédská akademie ještě ani nevyhlásila konkrétní datum vyhlášení, sázkové kanceláře už začaly vypisovat kurzy na letošní laureáty. Do výběru se tradičně dostal Japonec Haruki Murakami (kurz 5 : 1) nebo dnes už klasik Philip Roth (8 : 1), sázkaři z Ladbrokes nebo i kurzovní přehledy dávají rovněž velké šance keňskému spisovateli Ngugi wa Thiong’oovi, albánskému básníku Ismailu Kadaremu nebo romanopiskyni Joyce Caro Oatesové. S příznivým kurzem se dá sázet také na László Krasznahorkaie nebo Petera Handkeho.

V posledních letech se ale sázet na vítěze moc nevyplácelo. Předloni získal Nobelovu cenu za literaturu světu prakticky neznámý Patrick Modiano, před rokem ocenila Švédská akademie běloruskou novinářku a spisovatelku Světlanu Alexijevičovou, po dlouhé době za nonfikci.