Vybrat a vydat

Jednu z nejprodávanějších básnických sbírek současnosti napsala „instabásnířka“ (instapoet). Tak sama sebe označuje Kanaďanka Rupi Kaurová, která vydala sbírku Mléko a strdí (Milk and Honey) o domácím násilí, zneužívání a ženskosti svépomocí v roce 2014. Sbírka se kvůli tématu i zabydlenosti Kaurové v digitálním světě začala za chvíli drát na přední místa prodejnosti v oblasti poezie a příležitosti se chopilo nakladatelství Andrews McMeel Publishing, které dnes připravuje šestnáctý dotisk sbírky. Mléka a strdí se ve Spojených státech prodalo už přes půl milionu kopií.

Zmíněné nakladatelství vydává i další „instabásníky“, spisovatele, kteří si dělají jméno především pohybem na sociálních sítích a intenzivní komunikací se čtenáři. Ředitelka vydavatelství Kirsty Melvilleová k tomu dodává, že se snažili už dlouho najít severoamerické autory, kteří by dokázali „oslovit čtenářstvo young adult“, a Rupi Kaurové se to podařilo. Samotná Kaurová dokázala v minulém roce vzbudit mediální pozornost nejen svou poezií — proslavila ji také kauza, kdy sociální síť Instagram smazala její fotku kvůli tomu, že obsahovala trochu menstruační krve. Kvůli jejím protestům vůči sexistickému nastavení Instagramu i mizogynním standardům společnosti jí značně vzrostla fanouškovská — i nepřátelská — základna. Jako básnířka nicméně oslovuje obecenstvo hlavně klasicky: podle Melvilleové jsou její živá čtení čím dál populárnější.

Úspěch básníků ze sociálních sítí je symptomem hlubší změny v nakladatelských a distribučních strukturách. Dalším symptomem může být popularita crowdfundingových kampaní — v Česku nedávno vyšly díky kampaním na serveru Hithit básnické sbírky Bacon 70 od Leoše Slaniny nebo Nové decimy Martina Reinera. Asi největším a nejpopulárnějším crowdfundingovým serverem dneška je celosvětově Kickstarter: za rok 2015 díky němu vyšlo skoro tři tisíce knih, sbírek nebo komiksů a knižním kampaním se podařilo vybrat celkově pětatřicet milionů dolarů (přes osm set čtyřicet milionů korun). Zástupci Kickstarteru sice uvádějí, že web je jenom prostředníkem a nástrojem pro získávání peněz, nicméně objemem publikací, které vyšly díky crowdfundingu (a ke Kickstarteru se dají připočíst i další podobné služby jako Indiegogo nebo čistě knižní Unbound), se dá řadit k velké nakladatelské čtyřce a jeho samotná existence začíná citelně ovlivňovat podobu knižního trhu. A byť za nimi nestojí žádný editor nebo vydavatelský plán, mají Kickstarter a podobné servery svá „ediční“ specifika: v porovnání s celým knižním trhem je na nich procentuálně zastoupeno více fikce, dětských knih, komiksů a všeobecně technologicky náročnějších publikací.

Novým nakladatelským pořádkům se už nemusí přizpůsobovat Frederick Forsyth — skončil s psaním thrillerů. Nikoliv kvůli technologickým změnám, ale kvůli manželce, která mu zakázala jezdit sbírat materiál do nebezpečných a nestabilních zemí. Dnes 78letý spisovatel přitom kvůli špionážním a politickým románům i novinářskému povolání často cestoval do zemí subsaharské Afriky nebo sovětského bloku.