Vítejte v Librérii

Izraelský nejvyšší soud definitivně přiřkl vlastnictví rukopisů Franze Kafky tamní Národní knihovně. O rukopisy se od roku 2009 soudily dědičky Maxe Broda. Ten rukopisy Kafkových románů a povídek přivezl do Palestiny po nucené emigraci z okupovaného Československa v roce 1939. Brod chtěl rukopisy svěřit Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, knihovně v Tel Avivu nebo podobné izraelské instituci, čímž také těsně před svou smrtí roku 1968 pověřil svou sekretářku Esther Hoffeovou. Ta zemřela v roce 2007, rukopisy nicméně nepředala žádné izraelské literární organizaci, ale odkázala je svým dvěma dcerám. Soud teď potvrdil nárok na manuskripty státu Izrael, který se je na základě poslední vůle Maxe Broda snažil na dcerách Esther Hoffeové vymoci. Rodina Hoffeových má zatím pozůstalost Franze Kafky uloženou v bezpečnostních bankovních schránkách v Izraeli a Švýcarsku, přičemž některé listy už stačila prodat sběratelům. Sama Esther Hoffeová prodala za svého života originál Procesu — dostala za něj dva miliony dolarů.

Knihkupectví se za posledních deset dvacet let hodně proměnila. Obchodní řetězce nebo příchod internetu přinutily knihkupce nabízet zákazníkům více než jen kvalitní výběr titulů a zasvěcené doporučení. Obchody s knihami zvlášť ve velkých městech se staly zároveň kavárnami, co-workingovými prostory nebo kulturními centry, všude se dá připojit k silné wi-fi. Změna je zvlášť citelná v Londýně, který si přitom hodně lidí spojuje s nostalgickou – a nostalgizovanou - představou zaprášených tichých krámků, kde si lze celé hodiny listovat neznámými knihami a třeba objevit nějaký poklad. S invazí baristů a rychlého internetu se rozhodla soupeřit nedávno založená londýnská platforma, sdružení několika nezávislých, leč prominentních knihkupectví kolem obchodu Libreria Books. Strategie Librérie je jednoduchá: vypnout internet, vybírat dobré knihy a něco o nich vědět. A pokud někdo bude šoupat v krámě prstem po obrazovce, nebo dokonce telefonovat, tak jej decentně vykázat ven. Libreria Books založil na začátku roku někdejší poradce Davida Camerona a podnikatel Rohan Silva a podle něj je o iniciativu zájem, knihkupectví má dvakrát víc zákazníků, než se očekávalo. Lidi nemusí lákat jen staromilský přístup, v Librérii totiž mají pomáhat zákazníkům prominentní Britové – naposledy například starosta Londýna Shadiq Khan.

Ve Spojených státech mají novou, respektive aktualizovanou literární cenu. Americký PEN klub s podporou Literární nadace Vladimira Nabokova vyhlásil ocenění PEN/Nabokov pro nejlepšího zahraničního – neamerického – autora, který píše v angličtině nebo je aspoň překládán. Vítěz ceny a padesáti tisíc dolarů může psát prózu, poezii, divadlo nebo i literaturu faktu: hlavní kvalitou laureáta by mělo být chápání literatury jako slastného hledání těch nejzasunutějších pravd, v duchu Vladimira Nabokova. PEN klub doufá, že ocenění přitáhne americké čtenářstvo k neamerickým spisovatelům, jejichž díla by mohla obohatit tamní veřejnou debatu. Cena PEN/Nabokov se dříve udělovala za dobré řemeslo americkým i neamerickým spisovatelům a nesla s sebou menší finanční odměnu – dvacet tisíc dolarů –, od roku 2008 se nicméně neudělovala. Jejími laureáty jsou například Philip Roth nebo Mario Vargas Llosa.