Neprodávat menšinu většině

Pulitzerovu cenu za literaturu v roce 2016 získal debutový román Viet Thanha Nguyena The Sympathizer o válce ve Vietnamu a americké kultuře, jehož vypravěčem je vietnamský komunistický špion v Los Angeles. Nguyen, potomek vietnamských imigrantů a profesor amerických a etnických studií na Jihokalifornské univerzitě, zvolil špionážní zápletku nejen kvůli své zálibě ve špionském žánru, ale také kvůli možnosti poodhalit na osudech tajných služeb, dvojího života jejich členů a pocitu vykořeněnosti zkušenosti obyčejných přistěhovalců ve Spojených státech. Hlavním motivem Sympatizéra totiž není agentská zápletka, nýbrž osudy vietnamské menšiny v americké společnosti. K tomu Nguyen dodává, že se od začátku snažil, aby román nesklouzl k „typickým postupům menšinové literatury psané pro většinové publikum“. Proto jsou třeba v knize některé vietnamské reálie a termíny bez vysvětlení nebo román automaticky nestvrzuje západní či americké hodnotové žebříčky: vypravěč například nezavrhuje komunismus.

Komentář britského deníku The Guardian upozorňuje na skutečnost, že Nguyenova románu si skoro nepovšiml žádný z uznávaných literárních časopisů nebo médií, podobně jako ostatních letos nominovaných knih — a to ani v kategorii literatury faktu nebo historické literatury. Podle komentátorky to dosvědčuje skoro už tradiční strategii poroty Pulitzerovy ceny, která neuděluje ocenění „za zásluhy“, ale naopak se snaží věhlasem knihy podpořit mediální i prodejní úspěchy knih, které často literárními rubrikami jen proběhnou nebo zůstanou úplně nepovšimnuty.

Minulý týden si literární a kulturní svět připomínal velká výročí. Dvousté narozeniny by oslavila Charlotte Brontëová, hlavní událostí nicméně bylo čtyřsetleté výročí smrti dvou zásadních osobností světové literatury a divadla, Williama Shakespeara a Miguela de Cervantese y Saavedry. Jubilejní oslavy ale ne všude sklidily úspěch. Zatímco Velká Británie připomíná Williama Shakespeara prakticky už od počátku roku výstavami, přednáškami, představeními či koncerty, na jejichž realizaci se podílely snad všechny významné britské kulturní instituce — oslavy vyvrcholily v sobotu přenosem BBC představení „Shakespeare Live!“ z Royal Shakespeare Company, v němž účinkovali Benedict Cumberbatch nebo Helen Mirrenová —, Španělsko Cervantese připomenulo podle kritiků, například populárního spisovatele Artura Péreze-Reverta, nevýrazně a rozpačitě. Na vině je zčásti bezvládí, které ve Španělsku panuje od prosincových parlamentních voleb. Zemi spravuje dočasná vláda s omezeným mandátem. Ministr kultury José María Lassalle deníku The New York Times nicméně vysvětlil, že laxní přístup španělského státu k oficiálním oslavám Cervantesova jubilea není jen důsledek politické krize, ale i výsledek ministerské strategie, která se chce „odpoutat od filozofie“ osmdesátých a devadesátých let, kdy pod vládou socialistů Španělsko mohutně dotovalo všelijaké kulturní programy a projekty. Cervantesovo připomínání by proto podle nové linie španělského ministerstva kultury mělo být „demokratickou“ spoluprací napříč institucemi a organizacemi. List rovněž podotýká, že ne všem státem podporovaným projektům se dostalo patřičné mediální pozornosti — i když se jednalo o důležité a podařené počiny, jako například o kompletní digitalizaci Cervantesova díla.

Nejznámější knihou Vladimira Nabokova je bezesporu Lolita. Podle literárního vědce Michaela Maara se Nabokov více než silně inspiroval v jedné z povídek dnes skoro zapomenutého rakouského spisovatele Heinze von Lichberga z roku 1916. Znal Nabokov danou povídku? Jedná se o plagiát? Nebo je to další z Nabokovových metaliterárních hříček? Více než konspirační rozhovor publikoval literární časopis The Paris Review.