Síly nad knihami

Ázerbájdžánského spisovatele zadrželi na letišti při odletu na literární festival. Psal, co neměl. Klimatická fikce se stává běžným akademickým předmětem. Argentinská národní knihovna propustila stovky lidí.

Ázerbájdžánský spisovatel Akram Ajlisli byl minulý týden zadržen na letišti v Baku, když se chystal odletět na italský literární festival Incroci di Civiltà v Benátkách. Ajlisli byl v Ázerbájdžánu populární a čtený autor do roku 2012, kdy vydal román Kamenné sny (česky 2015), v němž popisuje násilí páchané Ázery na Arménech během dvacátého století. Po vydání knihy mu stát odebral literární ocenění, jeho dílo se nesmí číst ve školách, manželka a syn ztratili práci, výtisky Kamenných snů se veřejně pálily a dokonce byla vypsána odměna za uříznutí spisovatelova ucha. Zákaz vycestovat a zadržování Ajlisliho proto podle iniciativy Sport for Rights, která upozorňuje na porušování lidských práv v Ázerbájdžánu, jen potvrzují autoritářskou povahu tamního režimu. Ten sice propustil během minulých týdnů šestnáct politických vězňů, podle kritiků to ale bylo jen pro vylepšení  mediálního obrazu kvůli cestě prezidenta Ilhama Alijeva na mezinárodní setkání do Washingtonu DC. Akram Ajlisli byl v roce 2014 nominován na Nobelovu cenu míru právě za zprostředkování bolesti a traumat, která dodnes provází arménskou genocidu.


Literárním vědám vyrostla nová odnož. O klimatické fikci, krátce cli-fi, vědecko-fantastické a často dystopické próze o apokalyptických následcích klimatických změn způsobených člověkem, se mluví od roku 2008, kdy termín vymyslel novinář Dan Bloom. Během několika let se z cli-fi stal zavedený žánr, srozumitelný čtenářům a populární mezi studenty: na amerických a britských univerzitách lze najít přinejmenším sto kurzů zaměřených právě na klimatickou fikci. Předměty často začínají literární exkurzí, například k románu Chaloupka strýčka Toma, a zkoumáním vlivu literatury na podobu společnosti. Aktuální problémy světa a urgence k jejich řešení jsou totiž podle mnoha vyučujících a badatelů také klíčem k popularitě a zájmu o cli-fi, nejen jeho žánrová charakteristika. Zaměření na environmentální problematiku bývá také často předmětem kritiky jiných literárních vědců nebo pedagogů — odvádí prý pozornost od studia literatury jako umění a neumožňuje studentům vidět rozdíl mezi kvalitní a pokleslou literaturou. Vyučující klimatické fikce kritiku připouštějí s tím, že cli-fi jako odnož science fiction jednoduše nemá takové umělecké ambice jako jiné literární formy nebo žánry, na druhou stranu by měla literární věda věnovat pozornost všem textům, těm uměleckým i brakovým. Kurzy jsou navíc otevřené více oborům a jejich částečně mimoliterární zaměření odpovídá přesvědčení, že se změnou klimatu je třeba něco dělat — nejlépe nadchnout co nejvíce studentů nejrůznějších specializací.


Argentinská národní knihovna masivně propouštěla. Instituci, které kdysi šéfoval i Jorge Luis Borges, muselo naráz opustit 240 zaměstnanců. Je to důsledek politiky škrtů nového argentinského prezidenta Mauricia Macriho, kvůli níž ze státní sféry v krátké době musely odejít tisíce lidí. Důvod pro vyhazov velkého počtu knihovníků byl prý v nepřiměřeném růstu knihovny, za deset let se jejich počet více než ztrojnásobil. Podle odpůrců škrtů nicméně počet zaměstnanců odpovídal rostoucím úkolům a účelům národní knihovny, kromě archivního a knižního fondu nově spravovala také digitalizaci a digitální archiv nebo muzeum knihy. Argentinský nebo třeba anglický PEN klub už apelovaly na argentinskou vládu, aby zvážila své rozhodnutí.