Dobré, divné, malé a neznámé

Magnesia Litera zveřejnila nominace na nejlepší knihy minulého roku. V kategorii prózy se očekávaně objevila historická freska z prvorepublikového Československa Davida Zábranského Martin Juhás čili Československo, introvertní vzpomínkový román Daniely Hodrové Točité věty či novela Do tmy Anny Bolavé. Nominaci získal také Pavel Bušta se sbírkou povídek Sigmundovy můry, román o dospívání s despotickým otcem Straka na šibenici Daniela Petra a pokračování úspěšné Levhartice Ivy Pekárkové, Pečená zebra, opět na téma potýkání africké a evropské kultury. Kategorie poezie má tradičně tři nominované sbírky: Kavárny Jiřího Dynky, Žvýkání jader Ireny Šťastné a Město jeden kámen Ladislava Zedníka. Kompletní seznam nominovaných ve všech kategoriích lze nalézt na stránkách Magnesie Litery.

Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne 5. dubna.

Zveřejněny byly rovněž nominace na cenu Diagram, kterou uděluje časopis The Bookseller. Diagram se uděluje těm nejdivnějším titulům, které v daném roce vyšly. Letos o ocenění soupeří například historie řitě Reading from Behind: A Cultural History of the Anus (Čtení zezadu: Kulturní historie anusu), studie obětních ovcí ve starověkém Řecku, Transvestite Vampire Biker Nuns from Outer Space: A Consideration of Cult Film (Vesmírné upíří travesty jeptišky na motorkách: rozvaha o kultovním filmu), kniha rozhovorů s pozorovateli ptáků či encyklopedie sovětských autobusových zastávek. Cena se uděluje od roku 1978 a letos je nominovaná údajně jedna z nejsilnějších sestav za celou její historii. Vítěze určí online hlasování.

V Rusku mají údajně nejmenší knihu na světě. Tvrdí to vědec ze sibiřského Novosibirsku Vladimir Aniskin, který během posledních pěti let vyvinul technologii schopnou vyrobit knihu velkou setiny milimetru. Vyrobil zatím dvě knihy, jedna obsahuje ruskou abecedu, druhá, pojmenovaná Levsha podle příběhu o hodináři, který se snaží přibít boty k mechanické bleše, je seznamem mikrominiaturistů, kteří podle Aniskina dokážou rovněž „obout blechu“. Samotná výroba mikroknih využívá litografického procesu a filmového materiálu tenkého pouhé tři nebo čtyři mikrony. Aniskinovy tisky leží vystaveny na zlatém podnose, umístěném uprostřed rozpůleného zrnka máku, a jejich listy se otáčejí nabroušenou jehlou. Aniskinovo tvrzení, že se jedná o nejmenší knihy na světě, nyní ověřuje agentura Guinessovy knihy rekordů.

Občas se vyplatí podívat do složky „spam“ v e-mailu. Nedávno to zjistila australská prozaička  Helen Garnerová, která při pohledu do nevyžádané pošty zjistila, že vyhrála literární Windham-Campbellovu cenu a sto padesát tisíc dolarů (přes tři a půl milionu korun). Garnerová nebyla jedinou překvapenou oceněnou: irská dramatička Abbie Spallenová si myslela, že se jedná o podvod, její kanadská kolegyně Hannah Moscovitchová cenu pokládala za reklamní trik. Cenu založil před třemi lety spisovatel Donald Windham na památku svého zesnulého partnera Sandy M. Campbella a každý rok ji dostane devět anglicky píšících autorů beletrie, dramat nebo non-fikce. Ocenění nemá žádnou přihlašovací nebo nominační fázi, porota je anonymní. Není to proto poprvé a zřejmě ani naposled, kdy nějakého spisovatele cena zaskočí úplně nepřipraveného.