Hledat krásu, kde se dá

V pátek zemřel Umberto Eco. Italskému spisovateli, esejistovi, filozofovi, vědci, teoretikovi sémiotiky a estetiky a vášnivému čtenáři bylo osmdesát čtyři let. Známý byl především díky svému románovému dílu. Už Ecův beletristický debut Jméno růže se stal mezinárodní senzací a téměř okamžitě se zařadil mezi klasická literární díla. Umberto Eco koncept postmoderního románu rozvíjel i v dalších knihách — Foucaultovu kyvadlu, Ostrově včerejšího dne, Baudolinovi nebo Pražském hřbitově. Neméně důležitý je i Ecův vědecký odkaz, který zahrnuje estetiku, sémiologii, literární teorii nebo eseje o kultuře. Časopis Host věnoval italskému intelektuálovi v jednom čísle celé téma.

Minulý týden odešla i další literární legenda, americká spisovatelka Harper Leeová. Zemřela ve věku osmdesáti devíti let, necelý rok po vydání svého teprve druhého románu. Leeová se proslavila knihou Jako zabít ptáčka z roku 1960, v níž popisovala rasové předsudky a občanské pnutí na americkém Jihu. Jako zabít ptáčka je dnes součástí kánonu americké literatury, dílem důležitým kvůli důrazu na toleranci a vůli naslouchat. Minulý rok vyšlo jeho pokračování Postav hlídku, které Leeová napsala ještě před vydáním Ptáčka a nechtěla na radu svého někdejšího nakladatele nikdy publikovat. Vydání proto, nebo i kvůli špatnému zdravotnímu stavu spisovatelky provázely kontroverze.

Vědci z amerického Technologického institutu v Georgii učí číst roboty. Nesnaží se tak vychovat novou, nesmrtelnou generaci čtenářů, nýbrž naučit umělou inteligenci etice. Mark Riedl a Brent Harrison se při vývoji robotického mozku rozhodli namísto vytváření asimovovských zákonů vštěpit zásady dobrého vychování umělé inteligenci stejně, jako se jim učí lidé, četbou a posloucháním příběhů. Systém, příznačně pojmenovaný Quixote, se proto učí sociálním konvencím analýzou jednoduchých historek, z nichž pozná, jaké jednání je v dané situaci nejžádanější. To se často vylučuje s jednáním nejefektivnějším, což je právě nutné robotům vysvětlit. Autoři systému přiznávají, že jejich vynález je určen spíše pro stroje s omezenou funkcí a nutností kooperovat s lidmi, nicméně ve schopnosti umělé inteligence interpretovat a rozumět příběhům vidí budoucnost robotiky.

V posledních letech se ze severní Nigérie dostávaly do Evropy zprávy převážně o špatné politické situaci a násilí teroristické skupiny Boko Haram. Uprostřed patriarchální společnosti, která umožňuje mnohoženství, nicméně klíčí i literatura. Takzvané littattafan soyayya jsou romány nebo novely, které bezmála poslední tři dekády píší víceméně ženy z hauské oblasti Nigérie. Žánr, známý také jako „literatura tržiště v Kano“, nabývá na popularitě díky svému tematickému zaměření: popisuje životy obyčejných Hausanů. V některých textech spisovatelky navíc kritizují stávající patriarchální pořádky, což se stát snažil dříve potírat, dnes však kvůli rostoucí popularitě littattafan soyayya jejich produkci trpně toleruje. Rozsáhlý text o severonigerijské literární scéně připravil magazín The Wired.