Bádat pod lešením

Na webu Ústavu pro českou literaturu Akademie věd visí výzva k neuzavírání Klementina z vědeckých důvodů, ze zpráv se zase dovídám, že knihovna bude dostupná i během rekonstrukce. Jak to tedy s rekonstrukcí přesně je? Jako reakci na veřejnou diskusi o postavení nové budovy pro Národní knihovnu sepsali v roce 2008 někteří čeští vědečtí pracovníci výzvu za zachování Národní knihovny v Klementinu. Knihovníci kontrovali otevřeným dopisem s argumenty, proč potřebuje Národní knihovna novou budovu, který určitě stojí za přečtení i dnes. Vědečtí pracovníci zvítězili, neboť posléze padlo rozhodnutí nepostavit pro Národní knihovnu České republiky novou budovu, nýbrž rekonstruovat stávající areál Klementina a část provozu, především depozitáře, umístit na kraj Prahy v Hostivaři. Toto rozhodnutí s sebou implicitně nese skutečnost zavření těch částí Klementina, které se stanou staveništěm, čili postupně všech, včetně depozitářů s dvěma a půl miliony knih. Klementinum se začalo upravovat a přestavovat podle architektonické studie z roku 2011. V roce 2015 (rozhovor vznikl v prosinci 2015, pozn. red.), teď ovšem již téměř s dvouletým zpožděním, se stále pracuje na druhé stavební etapě, která bude dokončena až ke konci roku 2016. Podle studie z roku 2011 si Národní knihovna nechala v roce 2013 zpracovat několik stupňů projektové dokumentace na třetí stavební etapu, jež zahrnuje všechny zbývající budovy Klementina. Ani jedna z nich ovšem neprošla úspěšně stavebním řízením a Národní knihovna už jen přešlapovala na místě. Když jsem byl na konci dubna 2015 pověřen řízením Národní knihovny, dostal jsem v zadání nejdůležitějších úkolů vyřešit i tento problém. Na konci roku 2015 máme již zpracovanou novou architektonickou studii s novou koncepcí na zbývající budovy Klementina, podle níž se budou v roce 2016 zpracovávat jednotlivé stupně projektové dokumentace. Máme tedy tříleté zpoždění, nicméně i pevné přesvědčení, že v roce 2017 rekonstrukci zbývajících budov v klementinském areálu zahájíme. V té době již budou dokončené budovy z první a druhé stavební etapy v provozu. Pochopitelně v nich bude sídlit Národní knihovna a v redukovaném režimu poskytovat své služby veřejnosti. Nicméně Národní knihovna neposkytuje své služby veřejnosti jen v Klementinu, nýbrž i v Hostivaři. Ani tam nemá méně problémů. Pětileté zpoždění má rekonstrukce staré budovy a lépe na tom není ani zamýšlená novostavba druhé budovy. Jediným opěrným bodem v Hostivaři zůstává nedávno dokončená budova s pracovnami a depozitáři, jež bude poskytovat vybrané služby veřejnosti bez omezení. Může rekonstrukce Klementina přece jen nějak ohrozit bádání? Pan Zídek psal v Lidových novinách něco v tom smyslu, že Němci s námi za druhé světové války snad až tak zlé úmysly neměli, když zavřeli jen české vysoké školy a Klementinum nechali otevřené. Možná má pravdu, dle pamětníků v Klementinu prý skutečně nikdy „nebylo jak za protektorátu“. Hlavně však píše, že zle teprve bude, a ví to z klementinských chodeb, protože Národní knihovna se chystá znemožnit studentům psát diplomky a vědcům pracovat na grantech. Musím říci, že bez zřejmých problémů se dařilo knihovně po dobu pěti let stavebních prací de facto neomezovat své uživatele a čtenáře. I když za tu dobu přestěhovala každý dokument ze svých více než sedmimilionových sbírek jak po Klementinu, tak po hostivařském areálu i mezi nimi. Rovněž každý zaměstnanec knihovny se se svým pracovištěm přestěhoval průměrně jedenapůlkrát — to půlkrát bylo mimo Klementinum do nových prostor v Hostivaři. Závěrečná etapa obnovy a rekonstrukce zasáhne ty části Klementina, kde se nacházejí studovny a velké skladovací prostory, proto nepochybně k omezením musí dojít. Připravili jsme koncept tzv. garantovaného minima, které zabezpečí v provizorních podmínkách přístup k základním službám jak v Klementinu, tak v Hostivaři. Po celou dobu můžeme garantovat v nové studovně v Hostivaři přístup ke sbírkám národního konzervačního fondu a dalších novodobých konzervačních fondů, tzn. více než dvě stě let produkce z území dnešní České republiky. Přístup bude ke všem dalším aktuálně přístupným sbírkám, včetně nadstandardních asistenčních služeb, a samozřejmě ke všem provozovaným bibliografickým i plnotextovým databázím na minimálně dvou kontaktních místech v Klementinu a samozřejmě ve vzdáleném přístupu. Základní rozsah služeb poskytovaných během závěrečné stavební etapy knihovna zveřejní a představí na lednové tiskové konferenci k rekonstrukci Klementina. Minulé vedení Národní knihovny České republiky bohužel nezpracovalo vůbec žádnou strategii, jak se knihovna bude chovat během stavební obnovy a rekonstrukce. Po nepřijetí projektové dokumentace v roce 2013 ostatně ani nevědělo, jak bude závěrečná část stavby vypadat. Celý projekt renovace Národní knihovny od počátku provází změny a potíže, často politizované. Sám jste na pozici ředitele Národní knihovny půl roku. Podařilo se vám s institucí seznámit, nebo dokonce srůst? Nejde to u žádné instituce, a tím spíše u Národní knihovny, abyste ji řídil a neseznámil se s ní. Národní knihovna České republiky není běžnou institucí i díky svému umístění v Klementinu, neobyčejnému místu s nesmírným významem pro českou kulturu a vzdělanost. Například v příštím roce to bude čtyři sta let, co zde byla založena univerzita, za tři sta let jejího trvání zde působilo mnoho významných osobností, jejichž odkaz zavazuje i přítomnost. Přidejte k tomu skvělou a hlavně dobře zachovanou architekturu ze sedmnáctého a osmnáctého století a zjistíte, že v symbióze NK ČR a barokního areálu není mnoho manévrovacího prostoru pro roli národní knihovny v jednadvacátém století. Proto depozitáře a pracovny v Hostivaři. Vyjma jedné nové budovy v Hostivaři se tamní ostatní objekty musí ovšem také rekonstruovat a jedna budova nově postavit. Souběh těchto prací, zaviněný zpožděním téměř všeho, na co v NK ČR pohlédnete, je tím největším problémem, který musí vedení NK ČR do konce roku 2018 zvládnout. Problémem tím větším, že všechny práce probíhají za provozu NK ČR. Nevím, zdali se dá srůst s nějakou institucí a jestli je to vůbec prospěšné, nicméně jí můžete dát něco, o čem jste přesvědčený, že jí pomůže. Počínaje kvalitním personálním obsazením přes nastavení účinného interního řízení až po ideu, koncepci a nakonec vizi. Já se zatím potýkám s první jmenovanou dvojicí. Idea, koncepce a vize nemůže být u tak významné instituce, jakou je Národní knihovna České republiky, úkolem jednotlivce. Všechny nápady a návrhy musí projít kritikou odborníků a musí být v souladu se záměry vedení státu. Nejde o nic menšího než o nejdůležitější českou národní kulturní instituci. Jste dočasným ředitelem, budete se účastnit výběrového řízení na ředitele regulérního? Byl jsem jmenován dočasně do pozice generálního ředitele s konkrétním úkolem řešit časem nahromaděné problémy Národní knihovny České republiky a nejde přitom jen o problémy s rekonstrukcí. Výběrové řízení na ředitele regulérního musí v prvé řadě stanovit priority vedení instituce, až poté mohou případní uchazeči uvažovat o tom, co mohou nabídnout. S jakou vizí byste se případně o post ucházel? Národní knihovna České republiky je velkou institucí s jasně daným posláním. Bohužel se nyní nachází v situaci, kdy musí především vyřešit problém svého umístění. Těžko můžete uvažovat o něčem jiném než o zvládnutí stavby, tedy místa pro činnost knihovny, nebo o tom, jak v budovách po dokončení bude knihovna fungovat.