Bombardování románem
Michel Faber posílá knihy do války. Spisovatelé žádají propuštění čínského disidenta. Haruki Murakami je důležitější než soukromí.
Britský parlament před časem v reakci na nedávné události v Paříži a vývoj v Sýrii a Iráku schválil letecké útoky na državy Islámského státu. Stejně jako vstup Velké Británie do irácké války v roce 2003, i aktuální rozhodnutí vojensky zasáhnout v Sýrii vzbuzuje nevoli a nechuť u velké části Britů. Vyjádřit nespokojenost s vlastní vládou se rozhodl i Michel Faber, autor románů Kvítek karmínový a bílý nebo Pod kůží. Spisovatel poslal v ironickém gestu výtisk své novinky, Knihy zvláštních nových věcí, britskému premiérovi Davidu Cameronovi společně s dopisem, v němž vysvětluje, že výtisk románu je jeho příspěvkem k válečné snaze, a píše: „Kniha sice nemůže soupeřit s bombou ve schopnosti zabíjet a jinak mařit životy, ale každý z nás musí přispět, jak může. A mně došlo, že když hodíte můj román z letadla, mohl by nějakého Syřana praštit do hlavy. […] Se štěstím se nám podaří dokonce zabít dítě: jejich lebky jsou poměrně měkké.“ Michel Faber protestoval i proti válce v Iráku, v eseji „Sny v popelnici, jazyk ve stoce“, který napsal pro sborník Not One More Death (Žádnou další smrt), ve kterém spisovatelé požadovali stažení amerických a britských vojáků.
Vládám píší i další spisovatelé. Uznávaní autoři jako Margaret Atwoodová nebo Ian Rankin se přidali k Mezinárodnímu PEN klubu, který žádá čínskou vládu o propuštění básníka, lidskoprávního aktivisty a držitele Nobelovy ceny míru z roku 2010 Liou Siao-poa. Ten byl zadržen v roce 2008 a o rok později uvězněn za autorství a podepsání Charty 08, která, inspirovaná československou Chartou 77, vyzývala k dodržování lidských práv v Číně. Liou Siao-po je od té doby ve vězení a jeho manželka, básnířka Liu Xia, je ve vězení domácím.
Rozhořčeni jsou také knihovníci. Rozlítily je noviny Kobe Shimbun, které uveřejnily starou výpůjční kartičku knihovny střední školy Hyogo v Kóbe. Na kartičce je i jméno světoznámého romanopisce Haruki Murakamiho (půjčil si Belle de Jour Josepha Kessela). Podle Japonské knihovnické asociace poškodilo zveřejnění výpůjčního záznamu důvěru čtenářů v diskrétnost knihovníků. Kóbský list se brání tím, že Haruki Murakami je spisovatel, který formuje světovou literaturu, a proto je minimálně ze studijních důvodů důležité znát literaturu, která formovala jeho.