Obří trhy, malé platy

Britští spisovatelé jsou ve stále větších finančních problémech. Vyplývá to z dat Society of Authors, profesní spisovatelské organizace, která zprostředkovává právní poradenství nebo i finanční pomoc. Právě o finanční podporu si v letošním roce zažádalo nejvíce autorů od roku 1999, kdy organizace začala finanční situaci spisovatelů sledovat. Society of Authors ročně v příspěvcích rozdá sto tisíc liber (skoro čtyři miliony korun), ale nestačí to — do finančních potíží se dostává většina profesionálních spisovatelů a jejich průměrné výdělky jsou hluboko pod minimální mzdou. Často se jedná i o zavedené a známé autory. Podle Philipa Pullmana, spisovatele a prezidenta Society of Authors, je na vině především kolísavá cena knih, slevy a malá část, kterou z prodané knihy autor dostane. Není to přitom jen Amazon a další internetové obchody, které stlačují ceny a tím pádem i výdělek spisovatelů, ale také literární agenti, kteří chtějí oproti dřívějšku větší podíl z prodeje.

Na druhé straně planety se naopak objevila velká nakladatelská a spisovatelská příležitost. Čína koncem října zavrhla kvůli stárnoucí populaci a ubývající pracovní síle politiku jednoho dítěte a Číňané teď mohou mít potomky dva. Očekává se proto, že se skokovým nárůstem porodnosti (počítá se třemi až osmi miliony dětí ročně navíc) vzroste skokově i poptávka po dětských knihách a učebnicích. Předpokladu nahrává i fakt, že mezi mladými Číňany je poměrně hodně čtenářů: podle výzkumu Čínské akademie tisku a vydavatelství osmdesát devět procent rodičů dětí mladších osmi let jim denně předčítá; devadesát pět procent dětí ve věku mezi devíti a třinácti roky pravidelně čte, stejně jako osmdesát osm procent mladistvých mezi čtrnácti a sedmnácti. Čínský trh s dětskými knihami roste, jejich počet se za posledních deset let ztrojnásobil a například jen Dangdang, největší internetové knihkupectví, samotné prodalo v roce 2014 sto deset milionů dětských knih. Čínští nakladatelé se snaží saturovat současnou i budoucí poptávku více nákupy práv na překlady knih ze zahraničí, množí se i mezinárodní spolupráce a zahraniční investory začínají lákat stále monumentálnější knižní veletrhy, naposledy například v Pekingu.

The Economist upozorňuje, že čínský boom dětské literatury se nicméně pořád odehrává v ideologických závorkách vládnoucí komunistické strany a zároveň v duchu bujícího kapitalistického individualismu. Na jedné straně tvoří velkou část rostoucího trhu s dětskými knihami učebnice a literatura faktu (včetně leporel), kterou ambiciózní rodiče čtou a nutí svým dětem s vidinou snadno složených školních zkoušek a větší šance na kariérní postup. Na druhé straně nakladatelství, z drtivé většiny vlastněná nebo aspoň dohlížená státem, produkují dětské knížky, které odrážejí ideál čínského člověka a souzní s „oficiálním vyprávěním“. Do knihkupectví tak málokdy putují dětské knihy s rebelantskými postavami, například piráty, nebo historickou tematikou.