Umění nejde dělat jen pro radost

Před necelým rokem jste s Knihexem založili e-shop a na začátku léta otevřeli kancelář. Proč? Potřebovali jsme se někam posunout. Taky nám připadalo škoda soustředit pozornost jen na dva dny v roce. Chtěli jsme si vybudovat zázemí, odkud můžeme Knihexy organizovat, kde se můžeme scházet, chtěli jsme si začít i trochu přivydělávat a nebýt závislí jen na grantech. A daří se to? Podařilo se nám vybudovat místo, kde se soustřeďuje knihexová energie — lépe se odtud pracuje než z kaváren, zároveň je díky dobře dostupné adrese ideální jako výdejní místo e-shopu. Co se týče spolufinancování Knihexu, tak daleko bohužel ještě nejsme. Mají nakladatelé o e-shop zájem? Nabídka obchodu je menší než na stánkovém Knihexu. Zájem nakladatelů je, ale někteří nakladatelé, kteří se účastní stánkového Knihexu, jsou vázáni výhradními distribučními smlouvami. Nabídku rozšiřujeme postupně, jak to naše kapacity dovolují. O distribuci se říká, že pro malé nakladatele představuje skoro až existenční ohrožení. Je to pravda? S distribucí je to komplikované. Já jako nakladatelka a neplátce DPH se u velkých distributorů nedostanu pod marži 55 %, což je pro mě na hranici únosnosti, a u menších nebo specializovanějších distribucí zase vázne pokrytí a zásobování. Knihex e-shop jsme zakládali s vizí soustředit kvalitní knihy menších nakladatelů na jednom místě s tím, že by se mohl stát pro nakladatele alternativní distribuční cestou, další možností.

Karolína Voňková, zdroj: archiv Karoliny Voňkové

Má pro malého nakladatele smysl nějaké angažmá v oborových organizacích, hlavně Svazu českých knihkupců a nakladatelů? V žádné takové instituci jsem nikdy nebyla a nejsem ani seznámena s jejich chodem. Znám jenom webové stránky SČKN, kam jsem se dívala kvůli Knihexu na nějaké statistiky, kolik knih vydávají největší nakladatelé. Jako malá nakladatelka působím od roku 2008 a nikdy za tu dobu jsem neměla potřebu se do těchto organizací zapojovat, neměla jsem pocit, že by mi mohly nabídnout něco, co by mi pomohlo. Pokud vím, velká část nakladatelů účastnících se Knihexu taky nejsou členy. Takže by se organizace mohla přejmenovat na Svaz velkých českých knihkupců a nakladatelů? Já bych je nechtěla nijak urazit nebo jim upřít zásluhy například s pořádáním Ortenovy ceny, ale mám pocit, že v podstatě ano. Jsou provázaní se Světem knihy a Knihex vznikl jako reakce právě na Svět knihy, protože tam pro malé nakladatele ať už z finančních, nebo dramaturgických důvodů není v podstatě místo. A právě na Světu knihy mě poprvé napadla myšlenka na Knihex. Byť jsem určitě nebyla první, kdo o uspořádání podobné akce uvažoval. A nepřemýšleli jste už někdy nad založením společné organizace? Třeba kvůli vyjednávání lepších obchodních a distribučních podmínek. Ano, o tom přemýšlím od začátku, bohužel tak daleko ale ještě nejsme. Zatím bychom to nezvládli. Mám občas — třeba díky počtu registrovaných nakladatelství — pocit, že založit nakladatelství je v Česku snazší a levnější než vydat kvalitní knihu. Dá se ještě založit nakladatelství jako obživu, a ne jako koníček? To máte pravdu, k založení nakladatelství potřebujete jenom živnostenský list. Já pořád věřím, že se dá dělat kvalitní práce a přitom z toho žít, i když já sama toho nejsem příkladem. Velká část nakladatelů dotuje nakladatelství ze svého civilního zaměstnání, ale v zásadě si myslím, že je možné vydání knihy zafinancovat i bez toho. Jen se nedají vydávat knihy, jichž se pak prodá pár kusů, je nutné, aby knihy generovaly aspoň takový zisk, aby pomohly s vydáním dalších. Nebo umět sehnat dost peněž předem, umět využívat grantové možnosti, crowdfunding, najít mecenáše a podobně. Není to jeden ze znaků „malého nakladatele“, že by se bez grantových a sponzorských berliček neuživil? Kdo to vlastně je ten „malý nakladatel“? Asi ano. Prodeje knih nejsou tak vysoké, aby generovaly dostatek peněz na další knihy, a když se třeba jedna kniha prodává relativně dobře, na jiné se zase prodělá. Zároveň je potřeba zaplatit lidi, kteří na knize pracují. Ani umění, stejně jako jakoukoli jinou práci, nejde dělat jen pro radost. Tisk není levný, distribuce si bere velkou část z ceny knihy. Je to takový začarovaný kruh — protože všem je potřeba vyplatit jejich část, je nutná dotace a dotace je potřeba proto, že kdyby cena knihy byla nastavena tak, aby na ní šlo i něco vydělat, tak bude tak vysoká, že si ji nikdo nekoupí. Na druhou stranu zase nemyslím, že by umění mělo fungovat jako byznys. Nedá se o něm přemýšlet v intencích vydělá — vydáme, nevydělá — nevydáme.

Knihex, autor: Martin Stöher

Pravidelně se u Knihexů hudrá nad tím, že tam někdo není a někdo naopak je. Podle čeho se dá určit, že to či ono nakladatelství stojí za podporu a energii? Zájemců je velký převis, přesto se nám některá nakladatelství, o která bychom velmi stáli, například Torst, stále nedaří přemluvit k účasti. Jsme limitováni kapacitně (hlavně v zimě), ale pak také chceme udržet určitou kvalitativní laťku, o čemž je samozřejmě hrozně těžké rozhodovat. Obecně vyřazujeme velká nakladatelství — horní hranici tvoří Host a Paseka — a také nakladatelství s nějakým ideologickým zatížením. Například jsme odmítli sektu. Vybrat účastníky je vždycky boj a někdy nám to hodně leží v hlavě, ale nemyslím, že by se dalo najít nějaké neprůstřelné objektivní hledisko výběru. Z Knihexu se stala respektovaná literární instituce. Máte nějaké plány, kam festival, obchod nebo organizaci posunout dál? Mám opravdu velkou radost z toho, kam se Knihex za těch pět let, co jsme ho začali pořádat, posunul. Šli jsme do toho poměrně bez rozmyslu, vůbec jsme nevěděli, co nás čeká, a už vůbec si nepředstavovali, že by se to mohlo takhle skvěle vyvíjet. Plánů do budoucna by byla spousta, jen všechno trvá déle, než bychom si představovali. Nejreálněji v současnosti vidím pořádání workshopů, třeba knihvazačských, pro veřejnost. Velký posun by měl taky nastat od ledna — oslovilo nás totiž kino Pilotů, jestli bychom v jeho prostorech v Donské ve Vršovicích nechtěli po rekonstrukci provozovat knihkupectví, a na spolupráci jsme se dohodli. U festivalu bychom se do budoucna chtěli víc věnovat doprovodnému programu, propracovat jeho dramaturgii.