Poslouchat sex, číst produkty

Pravidlo „sex prodává“ platí všude, i v literatuře. Ukazuje se to také v oblasti audioknih, kde je jedním z nejrychleji rostoucích segmentů právě erotická literatura. Poprvé se erotické audioknihy objevily zhruba před patnácti lety, kdy se začínalo experimentovat s distribucí audio obsahu online a první — převážně mužští — čtenáři se mohli poměrně anonymně dostat k lechtivému materiálu. Zlom přišel v roce 2005 s podpisem smlouvy mezi Audible — největším online distributorem audioknih — a Harlequinem, nakladatelstvím proslaveným vydáváním romantických a lehce erotických románů. E. L. Jamesová, Padesát odstínů šedi a následný boom soft-porno prózy pak trh ještě více rozvířil a stvrdil status audioerotiky coby plnohodnotného knižního segmentu. Erotické audioknihy nemají žádný společný žánrový rys, je to pole drobných subžánrů, které spojuje hojná míra souložení. Narazit lze například na harlekýnové romance, gay erotiku, v současnosti populární „highlander“ erotiku, která spojuje sex a anglickou či skotskou historii, ezoterickou a paranormální erotiku a všemožné kopie Padesáti odstínů.

Literatura trhu nadbíhá různými způsoby, nejen útočením na základní lidské pudy. Například možností umisťovat reklamu a odkazy na konkrétní výrobky přímo do textu. Praxi product placementu, známou především z filmového prostředí, nedávno využila firma Microsoft při vydání antologie sci-fi povídek o podobě světa a společnosti v blízké budoucnosti: hrdiny opakovaně zachrání zpráva z Outlooku, popřípadě k řešení záhad využívají software vyvíjený Microsoftem — který nikdy neselže. Podle Huffington Post je příznačné, že se product placement objevil právě u sci-fi, není to totiž poprvé a zřejmě ani naposled, co spisovatelé na objednávku korporací rozvíjejí vize blízké budoucnosti.

Možnostmi nových zdrojů a podob literární produkce se z širší perspektivy zabýval i Chris Twyman v magazínu Publishers Weekly. Podle Twymana nadchází kvůli technologickým inovacím čas ekonomiky sdílení, které se už prosadilo například v hotelovém nebo dopravním podnikaní. A stejně jako je služba Airbnb velkou konkurencí tradičních hotelů a Uber bere zákazníky běžným taxíkům, tak i v literatuře by se nabízející (spisovatelé) a poptávající (čtenáři) měli spojit a jít proti zavedeným pořádkům, ať už klasické nakladatelské praxi nebo nově samovydavatelským strategiím. Nejde jen o crowdfunding a obcházení finančních struktur knižního trhu, ale také o novou kvalitu v literární tvorbě, kterou by mohla zajistit intenzivní komunikace a možná i spolupráce během psaní knih mezi čtenáři a spisovateli. Hlavním argumentem je opět E. L. Jamesová, jejíchž Padesát odstínů šedi vzniklo původně jako fanfikce, úpravou starších literárních děl několika nadšenými čtenáři. Otázkou tak zůstává, zdali by nová vysněná služba generovala kromě zisků a dobré nálady i nějakou literaturu jdoucí proti davu a hlavnímu proudu.