Fikce není demokratická

Spisovatelka Joanne Harrisová minulý týden přišla po kritice obálek knih napsaných ženami či finančního ohodnocení dnešních romanopisců s dalším provokativním prohlášením. Na literárním festivalu v Manchesteru vystoupila s projevem nazvaným „Manifest spisovatelky“ a kriticky se v něm obrací hlavně na čtenáře. Podle Harrisové totiž nová média, především internet, a rostoucí popularita literárních festivalů stírají hranici mezi spisovatelem a čtenářem, což u druhého vyvolává „falešný pocit možnosti nároku“ na prvního. Joanne Harrisová sice přiznává, že bez čtenářů by spisovatelé neměli „kontext, publikum ani hlas“, to ale neznamená, že jsou jejich „zaměstnanci píšící knihy na zakázku“, a dodává, že v tomto ohledu „fikce není demokratická“. Za proměnu čtenářského přístupu k autorům a autorství může údajně hlavně internet, který budí dojem, že knihy může publikovat a psát každý — to Harrisová odmítá se slovy, že „ne každý může a měl by být spisovatelem, stejně jako každý nemůže a neměl by být účetní, baletní tanečník, učitel, pilot, voják nebo maratonec“. Ve svém manifestu, čítajícím dvanáct bodů, čtenářům nabízí vzájemný respekt a slibuje, že ve svém psaní nebude zodpovědná nikomu jinému než sobě.

Manifest již stačil vzbudit reakci několika předních britských autorů, například Emily St. John Mandelové, která nepovažuje komunikaci se čtenářem mimo literární text za spisovatelovu povinnost, nýbrž jen možnost, nebo Colma Tóibína, který vše lakonicky shrnul tím, že „spisovatel má hlavní zodpovědnost za své věty, za to pracovat nejlépe, jak dokáže. Vše ostatní jsou podružnosti.“.

Do čtenářů se pustil i Amazon, konkrétně do těch falešných. Internetové knihkupectví zažalovalo přes tisíc uživatelů, kteří hodnotili vybrané knihy za peníze, a nikoli kriticky, na základě vlastní čtenářské zkušenosti. To údajně poškozuje pověst obchodu a navíc je podle Amazonu takové jednání nelegální, jelikož uživatelé museli během nákupu souhlasit s obchodními podmínkami, v nichž se skrývají i pravidla hodnocení knih. Odhaduje se přitom, že deset až patnáct procent všech produktových hodnocení na internetu je falešných.

Potíže se zákonem má také indonéský Festival spisovatelů a čtenářů Ubud. Indonésie si letos připomíná padesáté výročí Indonéského masakru, během něhož bylo kvůli podezření z komunismu zavražděno přes půl milionu lidí. Festival chtěl v rámci svého programu toto výročí reflektovat a zohlednit — ze strany vlády, policie a armádních složek ovšem přišlo nařízení některé akce nerealizovat, například promítání filmu Podoba ticha (2014) o současném, pohodlném životě tehdejších vrahů, pod výhrůžkou odebrání licence na provozování festivalu. Podle organizátorů to je ostudný krok, který jen poškodí jméno Indonésie v zahraničí.