Násilí jen do knížek

Vítězem Man Bookerovy ceny a odměny 50 000 liber (zhruba 1,8 milionu korun) za rok 2015 se stal Marlon James, jako vůbec první spisovatel z Jamajky, který takové ocenění dostal. Součástí ceny bylo i speciální poštovní razítko s nápisem „Gratulace Marlonu Jamesovi, vítězi Man Bookerovy ceny 2015“, kterým britská pošta minulý týden orážela listovní zásilky. Porota jamajského spisovatele jednohlasně ocenila za „neobyčejnou knihu“ A Brief History of Seven Killings (Krátké dějiny sedmi vražd), v níž James zpracovává pokus o atentát na jamajskou reggae legendu Boba Marleyho a násilné otřesy v jamajské společnosti v posledních třiceti letech. Román navzdory svému názvu zpracovává nejčerstvější jamajskou historii v monumentální a mnohohlasé šíři záběru: v často vulgárním vyprávění o politickém násilí nebo třeba hudebním vývoji se střídají gangsteři, úředníci CIA, žurnalisté, rváči a podobně. Sám Marlon James popisuje svůj „historický“ román jako „poučený odhad“ — spousta postav i událostí v knize je skutečných, zbytek na základě rešerší domyslel. James debutoval před deseti lety románem John Crow’s Devil (Ďábel Johna Crowea), který mu paradoxně odmítlo vydat skoro osmdesát nakladatelů, než uspěl.

Literární ceny budí rozruch rovněž v Indii. Ale nikoli jejich udílení, nýbrž vracení. Přes čtyřicet spisovatelů, esejistů a novinářů totiž vrátilo svá ocenění prestižní indické literární instituci Sahitya Akademi. Učinili tak na protest vůči rostoucímu násilí na etnických a náboženských menšinách i intelektuálech a kriticích společnosti. Z této „nové úrovně brutálního násilí“, jak situaci v Indii nedávno popsal Salman Rushdie, viní spisovatelé — například neteř Džaváharlála Néhrúa, Nayntara Sahgalová, nebo Dalip Kaur Tiwanová, držitelka jedné z nejdůležitějších literárních cen Padma Shri — současnou indickou vládu, ztělesněnou premiérem Narendrou Modim, jeho hinduisticko-nacionalistickou stranou Bharatiya Janata Party a právě státem zřizovanou Sahitya Akademi, která svým mlčením ke společenským otázkám prý jen podporuje stávající režim.

Deník The Telegraph si všímá nového literárního trendu, takzvané „boomer lit“. Stejně jako knihy kategorie young adult míří na specifickou věkovou skupinu, tak i „boomer lit“ oslovuje čtenáře určitého stáří, konkrétně lidi starší padesáti let. Svůj název odvozuje od generace „boomers“ — čili dětí narozených v poválečných letech, které se s vlastní rolí v prudce se proměňující společnosti šedesátých let vyrovnávaly skrze knihy, které daly vzniknout právě kategorii young adult, například Outsidery S. E. Hintonové nebo Kdo chytá v žitě J. D. Salingera. Tato generace podle Telegraphu dospěla do věku, v němž se opět musí potýkat s proměnami životní situace — a opět by chtěla sáhnout po knize.