Nefunkční nálepky a špatné knihy
Muži mají v literatuře stále lepší výchozí pozici a šanci na úspěch než ženy. V Americe možná roste sentiment po cenzuře a vůle chránit děti před zlými knihami. Knihkupectví vrací čtenářům peníze kvůli manipulativní marketingové nálepce.
Přestože rovnost pohlaví je nejen v literatuře jedno z hlavních témat probíhajících diskusí, samotný literární provoz zůstává stále z velké míry genderově nespravedlivý. Minulý měsíc se o tom přesvědčila i spisovatelka Catherine Nicholsová. Ta se snažila nabídnout svůj rukopis padesáti literárním agentům – kladně reagovali jen dva. Nicholsová proto zkusila oslovit agenty pod mužským pseudonymem a z padesátky jich najednou zareagovalo hned sedmnáct. Autorka se tak se svým „pokusem“ zařadila do narůstající řady upozornění na sexismus a genderové předsudky, které stále v literatuře převládají.
Stereotypy se netýkají jen pohlaví. Průzkum americké firmy The Harris Poll ukazuje, že ve Spojených státech vzrůstá počet lidí, kteří věří, že některé knihy by měly být mladým čtenářům zakázány a měly by podléhat stejné regulaci jako filmy nebo hudba, kde je vždy na přebalu či plakátu uvedeno, pro jakou věkovou skupinu jsou snímek nebo nahrávka vhodné. To se snaží prosadit organizace jako Common Sense Media nebo The Literate Mother, které se obhajují ochranou mladistvých před násilím, obscénnostmi a vulgaritou. Neziskové organizace jako National Coalition Against Censorship nebo samotní spisovatelé (ve Velké Británii třeba J. K. Rowlingová) proti takovému hodnocení knih ostře vystupují: podceňuje se schopnost a vyzrálost mladých čtenářů, hodnoticí kategorie navíc redukují komplexní výpověď a jazyk knih či jejich historický a sociální kontext na kvantitativní výčet sprostých slov a násilných scén. Nabízí se také otázka, kdo a jak by měl hodnoticí kritéria nastavovat – a jestli ve výsledku americká veřejnost nezačíná tíhnout ke státní cenzuře.
Do alternativní kategorizace a označení knih se pouštějí i knihkupectví. Konkrétně Brilliant Books v Traverse City v americkém Michiganu, jehož vedení se rozhodlo nabízet zákazníkům peníze za nedávno vydanou kontroverzní knihu Harper Leeové Go Set a Watchman. Nevydaný rukopis z padesátých let, na jehož základě později vzniklo slavné dílo Jako zabít ptáčka, považuje knihkupectví spíše za studijní materiál pro akademiky a znalce než za „milý letní román“, jak novinku označil nakladatel.