Svátky knih

Svaz českých knihkupců a nakladatelů vyhlásil své plány na Mezinárodní den knihy a autorských práv, který připadá na 23. dubna. Akce s názvem „Knihy mají zelenou“ se bude, stejně jako loňská kampaň za snížení DPH, odehrávat  v knihkupectvích po celé republice a je zaměřena právě na podporu kamenných knihkupectví a prodeje knih. Hlavním tahákem má být patnáctiprocentní sleva na knihy v zúčastněných knihkupectvích. Mimo prodeje knih má celá akce připomenout zákazníkům obchodů „důležitou kulturní, společenskou a edukační funkci“ knihkupectví a nalákat ke koupi knihy nebo aspoň k četbě nejmladší generaci. Zatímco většina planety slaví knihu a autorská práva v dubnu, na Britských ostrovech oslavy proběhly minulý týden. V Británii a Irsku pojali den knihy na rozdíl od Česka jako oslavu čtenářů a zejména těch nejmenších — celý čtvrtek 5. března byl věnován dětem, školákům i dospívajícím a knihám pro ně. Mezinárodní den knihy a autorských práv pořádá od roku 1995 mezinárodní organizace UNESCO.

V uplynulém týdnu neslavili jen děti a čtenáři, ale také jedno důležité nakladatelství. Penguin Books, první vydavatel paperbacků s kvalitní literaturou a přitom levných jako krabička cigaret, má osmdesát let. Nakladatelství v rámci narozenin vydalo 26. února, v den kdy jeho zakladatel Allen Lane publikoval první z legendárních levných, brožovaných knížek pro náročného čtenáře (byla to Ariel aneb Shelleyho život od Andrého Mauroise) s tučňákem na přebalu, sérii osmdesáti krátkých klasik. Edice obsahuje krátké texty — všechny knížky mají šedesát čtyři stran a stojí osmdesát pencí (zhruba třicet korun) — od autorů jako Jane Austenová, Edgar Allan Poe, Fridrich W. Nietzsche nebo Oscar Wilde. Oslavná série se stala obrovským hitem, za první týden se prodalo už sedmdesát tisíc kusů a nakladatelství chystá masivní dotisk. Největší úspěch ze série nicméně nemá beletristické dílo, ale Komunistický manifest od Karla Marxe a Fridricha Engelse, který se díky 1700 prodaným výtiskům dostal do seznamu aktuálních bestsellerů.

Nové nakladatelské strategie vznikají i dnes. Například hojně využívaný crowdfunding se nevyhnul ani knihám a už není až tak neobvyklé, když spisovatelé nebo nakladatelé žádají své fanoušky o finanční podporu, aby mohli dokončit knihu. Důležitý zlom v tomto trendu nastal nedávno příznačně se zájmem Amazonu. Internetový obchod spustil vlastní platformu Kindle Scout, která funguje na trochu jiném principu než klasický crowdfunding a je zaměřena především na debuty a nikdy nepublikované knihy. Spisovatel se zaregistruje, vyplní požadované informace o knize a o sobě, tým Amazonu vyhodnotí, jestli titul stojí za námahu, a pokud ano, tak jej zařadí do programu. V něm registrovaní čtenáři hlasují pro jednotlivé tituly a na základě hlasování Amazon vybere knihy vhodné k vydání v nakladatelství Kindle Press. Autoři, kteří projdou tímto redakčním sítem, mají nárok na honorář 1500 dolarů, padesát procent z prodané kopie e-knihy a reklamu v internetovém obchodě. Zůstává otázkou, co vstup takového kapitálu do hry udělá s ostatními platformami.

Jinou strategii zkouší malé nakladatelství z New Yorku, Brooklyn Arts Press, a to s tištěnými knihami. Po vzoru slavných i začínajících kapel jednoduše nechává na čtenářích a zákaznících, kolik za knihy zaplatí.

Na opačném konci nakladatelského spektra je globální vydavatelský dům HarperCollins. Jeho nejočekávanější knihou je v současnosti pravděpodobně pokračování slavného Jako zabít ptáčka od Harper Leeové, Postav hlídku (Go Set a Watchman). Novinku provázejí kontroverze ohledně autorčiny vůle knihu vydat — Leeové je devadesát, žije v domě pro seniory a zdravotně na tom údajně není nejlépe. Navíc nekomunikuje s nakladatelem, redaktorem ani novináři. Tedy nekomunikovala, minulý týden odpověděla jedné urputné americké žurnalistce, které se chtěla dopídit pravdy o okolnostech vydání nové knihy: „Jděte pryč!“ Taková odpověď zažehla jen další kolo dohadů a spekulací.

Pokud jde o další drby a zkazky, server Flavorwire zveřejnil seznam těch nejdivnějších z historie literatury.