Veřejný zájem o literaturu
Svět literárních novinek se minulý týden točil převážně kolem Valentýna a premiéry adaptace románu Padesát odstínů šedi. Erotika, láska, sex a romantika nicméně nejsou jediné oblasti, v nichž literatura nebo stát zasahují do lidské intimity.
Zatímco v Česku existuje Ústav pro studium totalitních režimů, který poskytuje zájemcům možnost nahlédnout do složek dřívější Státní bezpečnosti a zjistit, koho, do jaké míry a jak tajná policie během čtyřiceti let komunismu sledovala, kontaktovala, či dokonce řídila, ve Spojených státech se musí na odtajnění mnoha složek ještě čekat — tamní FBI pořád funguje. Nedávno se ale dočkal literární historik William Maxwell z Washington University v St. Louis. Během přípravy vydání kompletního básnického díla afroamerického spisovatele Clauda McKaye si vyžádal odtajněné materiály FBI a dostal téměř dvousetstránkovou složku se jménem spisovatele. Postupem času se ukázalo, že americká vyšetřovací služba pečlivě dohlížela na afroamerické spisovatele a umělce po celou dobu setrvávání J. E. Hoovera, prvního a nejslavnějšího ředitele FBI, ve funkci. Hoover příliš nerozlišoval mezi černým radikalismem a počínajícím literárním, potažmo kulturním vzpínáním a nechal prověřovat desítky literátů, jestli se v některých jejich aktivitách neskrývá nebezpečí pro stát. Celkem bylo o afroamerické literatuře do sedmdesátých let napsáno tisíce tajných stran, v přepočtu zhruba čtyřicet šest poctivých disertací. To je vzhledem k tématu i době poměrně „solidní konkurence akademické produkci“, podotýká Maxwell.
Literární dokumenty z minulosti se v uběhlém týdnu objevily ve vztahu k politice i v jiném kontextu. V kalifornském městě Disneyland propukla epidemie spalniček, nemoci, kterou se pomocí očkování podařilo z americké populace téměř vypudit. V posledních letech nicméně značně zesílilo hnutí lidí odmítajících vakcíny kvůli jejich údajným vedlejším účinkům na dětské zdraví, zejména zatím neprokázanému vzniku autismu. Výsledkem napůl vědeckého a napůl emocionálního, táhnoucího se sporu o očkování je tak dostatek neočkovaných dětí, mezi nimiž se teď často smrtelné spalničky šíří. Kromě vědecké autority a rodičovských citů do debaty o důvěře ve stát a medicínu vstupují i celebrity, nedávno konkrétně spisovatel Roald Dahl. Tomu v roce 1962 zemřela na spalničky dcera, a proto o dvacet šest let později, při prvním větším odmítání očkování, napsal otevřený dopis na podporu vakcinace. Z oblíbeného dětského autora a jeho smutného příběhu se dnes stal politický argument.