Růsty, klesání a nezájem
Popularita a úspěch se nedají předpovědět a často ani ovlivnit. Minulý týden se o tom přesvědčil Mark Zuckerberg se svým čtenářským projektem, francouzský vydavatel Voltaira nebo Britská knihovna.
Největší čtenářský kroužek na světě je stále čtenářský kroužek, potýká se s úplně stejnými problémy jako ten nejmenší klub a elán členů vyprchává stejně rychle jako u nejzapadlejšího sdružení. Zjistil to Mark Zuckerberg se svou facebookovou skupinou A Year of Books, kterou založil v rámci novoročního předsevzetí přečíst každý měsíc alespoň dvě knihy a podělit se o ně se světem. Na jeho iniciativu zareagovalo připojením do kroužku přes čtvrt milionu lidí, média nadšeně aplaudovala Zuckerbergově propagaci literatury a čtení. Když nicméně přišlo na první setkání — facebookový chat s autorem první čtené knihy The End of Power Naímem Moisésem —, nastala tradiční situace ze čtenářského klubu: zúčastnilo se minimum členů a ti, kteří se dostavili, se převážně ptali na blbosti, které s knihou nesouvisí, anebo ji vůbec nečetli. The Washington Post přišel se dvěma vysvětleními mizerného výsledku. Jednak prý lidi odradila tlustá historická kniha, kterou museli přečíst během dvou týdnů. A za druhé je možné, že Zuckerberga zradil samotný Facebook, jehož algoritmy zobrazování příspěvků prostě skryly uživatelům upozornění na událost mezi dalším obsahem.
Jediný, komu udělala první akce obřího čtenářského klubu bezvýhradně radost, je zřejmě spisovatel Naím Moisés. Prodeje jeho knihy po Zuckerbergově výzvě extrémně vzrostly, minulý týden si lidé koupili deset tisíc digitálních kopií a tři tisíce výtisků — týden před výzvou to bylo dvacet devět. Jinými čísly, začátkem ledna bylo The End of Power na 45 140. příčce popularity Amazonu, teď se pohybuje v první desítce. Nárůst knižních prodejů způsobil i teroristický útok v redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo. Kromě novinky Michela Houellebecqa, který se objevil na obálce zasaženého časopisu a jehož nový román se částečně věnuje islámu v dnešní Francii, lidé začali v návaznosti na tragédii houfně kupovat i Voltairovu klasiku Traité sur la Tolérance. Svoboda slova a tolerance se opět staly společenskými tématy, a čtenáři se tudíž vracejí ke kořenům diskuse o nich. Je paradoxní, píše deník The Guardian, že citát „Nesouhlasím s Vámi, ale budu do smrti hájit Vaše právo jej říct“, připisovaný francouzskému klasikovi a velmi pravděpodobně hlavní důvod jeho současné popularity, Voltaire nikdy nemusel pronést.
Vedle prodejů knih roste i počet registrovaných návštěvníků knihoven. Ukazují to nejnovější data British Library, které počet čtenářů stoupl za minulý rok skoro o sto padesát tisíc. Podle ředitele instituce to způsobila pokračující penetrace digitálních technologií a obrazovek do každodenního života. Lidé v blikajícím světě podle něj potom více tíhnou k „tradičním hodnotám“ a hmotným artefaktům, což obojí splňuje knihovna a tištěná kniha.
Mnohem méně jasno je v oblasti dětských knih. Některé výzkumy na jedné straně apokalypticky mluví o úbytku dětských čtenářů, na straně druhé roste trh s dětskou literaturou a například segment young adult literatury je jedním z tahounů celého knižního průmyslu. Problém může údajně být v tom, že po masivní migraci bestsellerů a žánrové a relaxační literatury do čteček mají knihkupci mnohem menší výběr v tom, co propagovat a nutit kupujícím. A volba často padá na dětskou literaturu, která zůstává na papíře, je vizuálně výrazná a zjevně ji kupují i rodiče, kteří sami nečtou.
Podobu dětských knih a zájem čtenářů neovlivňuje jen trh. Nakladatelství Oxford University Press (OUP) nedávno vydalo aktualizovanou verzi Oxford Junior Dictionary (Oxfordský slovník pro děti), v němž mizejí výrazy pro přírodu, zvířata a krajinu na úkor slov jako „alergie“, „širokopásmový“ nebo „euro“. Řada britských spisovatelů v čele s Margaret Atwoodovou či Michaelem Morpurgem s tímto krokem nesouhlasí a zaslala nakladatelství otevřený dopis s výzvou vrátit přírodu do dětských knih i životů. Nebylo to jediné kontroverzní rozhodnutí OUP: minulý týden také vydalo doporučení pro autory učebnic, čítanek a dalších knih zaměřených na děti vyhýbat se narážkám a odkazům na prasata, vepřové či klobásky, aby se děti různých vyznání nedostávaly do rozpaků.