Slova za svobodu slova

Minulý týden vtrhli dva muslimští fundamentalisté do redakce francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo a zavraždili dvanáct lidí. Bezprecedentní útok na svobodu slova, již časopis proslulý nemilosrdnými karikaturami reprezentuje, vzbudil ve světě vlnu obav i solidarity. Slova útěchy i znepokojení vyjádřil například spisovatel Salman Rushdie, na jehož hlavu byla mimochodem kvůli románu Satanské verše uvalena fatva, odsouzení k smrti. K Rushdiemu se připojili další světoví literáti, sdružení v PEN klubu.

Na obálce Charlie Hebdo shodou okolností v den tragédie vyšla karikatura spisovatele Michela Houellebecqa. Toho dne totiž vyšel jeho politický román o francouzských prezidentských volbách v roce 2022, které vyhraje muslimský kandidát. Houellebecq po incidentu, při němž byl zavražděn i jeho blízký přítel novinář Bernard Maris, pozastavil veškeré promo akce ke knize, odmítl policejní doprovod a odjel z Paříže. Román se vyšvihl na přední příčky prodeje. Přitom se údajně nejedná o žádnou kontroverzi, vybočující z Houellebecqových standardů a témat: tíha knihy spočívá spíše na vypravěči, zhýralém a znuděném intelektuálovi, než na tematizaci islámu ve Francii.

Spisovatelé vyjadřovali podporu a domáhali se spravedlnosti i v jiných případech a zemích. Khaled Hosseini, autor světového bestselleru Lovec draků, se minulý týden zastal ázerbájdžánské novinářky a překladatelky Khadijy Ismayilové. Známá kritička ázerbájdžánské vlády a režimu byla uvězněna před měsícem za údajné podněcování k sebevraždě a hrozí jí až sedmileté vězení. Hosseini, jehož román Ismayilová přeložila do ázerbájdžánštiny, vyzdvihl odvahu žurnalistky postavit se ve jménu „svatého práva“ svobodně psát a publikovat vlastnímu režimu a dodal, že se „cítí být poctěn tím, že zrovna Khadija byla hlas, který vnesl jeho dílo do Ázerbájdžánu“. Hosseini ve své kritice není sám, své znepokojení nad vývojem v zemi vyjádřil prezidentovi Ilhamu Alijevovi i americký PEN klub a další mezinárodní organizace jako Amnesty International, Human Rights Watch, Reportéři bez hranic nebo Rada Evropy.

V Bělorusku nemá literatura a svoboda slova o nic lehčí situaci. Své o tom ví tamní nakladatel a obchodník Ihar Lohvinau. Mezinárodně uznávaný knihkupec prodával knihy bez patřičné státní registrace. O tu sice v minulosti žádal celkem osmkrát, nicméně regulátor jeho žádosti nikdy nevyhověl, bez udání důvodu.  Licenci knihkupci sebralo běloruské Ministerstvo informací v roce 2013 kvůli „extremismu“. Souvisí to patrně s tím, že Lohvinau je jeden z mála běloruských nakladatelů, kteří si dovolí publikovat knihy kritické k režimu. V roce 2011 například publikoval ročenku Belarus Press Photo 2011, v níž jsou mimo jiné i záběry z násilně potlačených protivládních protestů a demonstrací. Za Lohvinaua už se postavily Mezinárodní asociace nakladatelů, mezinárodní, anglický a německý PEN klub a Publishers Association UK v otevřeném dopise, v němž kritizují Bělorusko za represivní metody a zdůrazňují důležitost osobností, jako je Ihar Lohvinau, pro běloruskou společnost.

Pomáhat se rozhodl i Haruki Murakami, a to svým čtenářům. Na jeho stránkách bude brzy spuštěna rubrika „Murakami-san no tokoro“, ve volném překladu „Murakamiho prostor“. Sem můžou psát fanoušci japonského spisovatele jakékoli dotazy, od osobních po literární, a Haruki Murakami se je pokusí zodpovědět. Pětašedesátiletý autor bude navíc přijímat otázky v několika světových jazycích. Otázky je možné klást do konce ledna, první odpovědi se začnou objevovat v únoru. Celá akce navazuje na podobný projekt z roku 2006.