Česko není zvenčí vidět

Odpovídá Magda van Duijkeren-Hrabová Co vedlo k ohrožení slavistických bakalářských programů? Děkan nečekaně předložil všem katedrám plán, jak snížit náklady fakulty, protože prý budeme mít desetimilionový schodek. Existence finančních problémů byla známa, ale s takovou částkou nikdo nepočítal. Nedůvěru vzbudilo, že se částka během několika dnů změnila, aby se ustálila na sedmi milionech eur, které vzniknou při nezměněném programu fakulty do roku 2017. Děkan předložil dvě alternativní řešení: vše zahrnout do tzv. liberal arts, anebo zahájit bakalářská studia společným rokem, po kterém by se studenti teprve specializovali. V obou případech nebylo počítáno s jazyky, kromě angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a ruštiny, jako bakalářským studiem. Jazyky jako italština, norština a také čeština, polština, srbština a chorvatština se zmenšily na vedlejší obor v rozsahu třicet kreditů ECTS, což u slovanských jazyků stačí tak na základy gramatiky a čtení na počáteční fázi úrovně B1. Protože oba modely byly předloženy ultimativně, finanční situace nebyla dostatečně osvětlena a omezení zasáhla všechny katedry, zvedla se vlna odporu. Její součástí je petice, kterou jménem naší katedry napsala profesorka Ellen Ruttenové a o kterou se opírá informace z Britských listů.

Magda van Duijkeren-Hrabová

Jsou slovanská studia ve finančních potížích kvůli malému zájmu studentů či jejich nedostatečné výdělečnosti pro univerzitu? Kvůli obojímu, protože to spolu souvisí. Univerzity jsou financovány ministerstvem podle počtu absolventů, kteří přišli studovat přímo ze střední školy — dokonce ani ti, kteří v souladu s názorem Komenského odjedou napřed do světa na zkušenou a pak jdou studovat, se nezapočítávají do „produkce“ univerzity. Univerzita za ně nedostane od ministerstva tři tisíce eur po uzavření studia. To slovo produkce je běžný termín, tím si nepomáhám něco vysvětlit. Tím pádem studenti stojí univerzitu peníze, ale málo jí vydělají. Ministerstvo také přispívá na každý ECTS, který studenti úspěšnými zkouškami získají, ale částku letos radikálně snížilo. Rektorát přiděluje finance fakultám podle určitého klíče, ve kterém jsou fakulty jako právnická, ekonomická a filozofická finančně znevýhodněny. Jsou tu tedy tendence vytvořit takové studium, ve kterém by byly plné učebny studentů, tak aby byly pokryty náklady fakulty. V petici od vedoucí katedry slavistiky profesorky Ellen Ruttenové je uvedeno, že univerzita chce provést rozpočtové škrty na filozofické fakultě. Vedly by k úplnému zrušení slovanských studií, nebo k částečnému omezení provozu? Škrty, tak jak bylo předloženo v návrzích děkana, by vedly k zrušení slovanských studií. V bakalářském studiu by zůstala jenom ruština. Ostatní jazyky by byly převedeny do jazykového centra, které by mělo za úkol nabízet jazyky jak studentům, tak komerčním zájemcům, čili jako večerní kurzy. Byl by to konec slovanských studií, v jejichž rámci se vyučuje čeština již víc než čtyřicet pět let. A v podstatě by to byl taky konec češtiny, protože kdo ví, jaké požadavky by byly kladeny na takové kurzy co do počtu studentů. Rozsah výuky by se asi nelišil od jiných neuniverzitních jazykových kurzů, takže čeština jako studijní obor zmizí. Jakým způsobem reagujete na vývoj situace na vaší fakultě? Lze nějak odvrátit omezení rozpočtu či úplný zánik slovanských studií? Celá fakulta byla velice pobouřena, profesoři psali do novin, studenti se rychle zorganizovali, uspořádali manifestační večer s přenáškami a diskusí s rektorkou, demonstraci před rektorátem a v ulicích Amsterodamu, dosáhlo se stažení direktivních návrhů, které nahradí diskuse v pracovních skupinách o různých možnostech řešení. Jde o snahy oddálit definitivní kroky do doby, kdy bude víc jasno ve finanční otázce, kdy se třeba pod nátlakem udělají ústupky v systému financování. Třeba budou zase peníze, míněné pro ochranu malých jazyků, znovu a transparentněji do těchto jazyků investovány. Ovšem fakulta žádá již na příští rok silné omezení počtu přednášek, takže i když se studium českého jazyka a kultury ještě nezruší, bude mít velmi omezený objem. Většinu přednášek, které doposud byly jen „české“, bude muset kombinovat s polskými kolegy a studenty. Pro slavistiku je teď důležité, že všichni (tedy i rusisté) chtějí slavistiku zachovat a že se budeme snažit o nutnosti zachování slavistiky přesvědčit i ostatní. Jako bohemistika máme ovšem slabou pozici. Malý zájem se nedá vysvětlovat jen nedostatečnou všeobecnou přípravou a malým zájmem o literaturu a kulturu středoškoláků vůbec. Česká republika není prostě z pohledu zvenčí vidět. Až na fotbal a Sáblíkovou se o ní neobjevuje nic ve sdělovacích prostředcích, již dlouho nebyl v západních kinech žádný český film, který by přitáhl mladé publikum. Školní zájezdy do Prahy zřejmě nestačí k tomu, aby si středoškolák řekl, že s touto zemí a kulturou spojí svou budoucnost. Bohemistika se zdá být přitažlivá jen pro starší a pokročilé, ale ti ji, pokud se nezmění financování, od zániku nezachrání.

---

Odpovídá Jan Čulík Na University of Glasgow bojujete o zachování slovanských studií již několikátým rokem. V čem spočívá problém udržitelnosti těchto oborů? Charakteristika západních univerzit se radikálně mění. Problém je komercionalizace především anglosaských univerzit, kterou nyní napodobují univerzity po celé Evropě. Přecházejí na tržní princip a dostávají se pod správu nevolených podnikatelských manažerů, takže akademičtí pracovníci už nemají při řízení univerzit žádné pravomoci. Manažeři proměňují univerzity ve velmi výkonné mlýnky na peníze. Jedinou a zásadní prioritou je provozování obřích kurzů, především pro zahraniční studenty z dalekých zemí, kteří musejí platit vysoké školné, jimiž se vydělává. Ač je to univerzita státní, plánuje, že do pěti let bude přes třicet procent jejího příjmu pocházet z vybírání školného. Přitom místní pregraduální studenti a studenti z EU ve Skotsku neplatí žádné školné. Důraz tedy bude kladen stále více na lákání zahraničních studentů na obory, kde se jich budou vyučovat stovky až tisíce. Strategický plán manažerů z University of Glasgow na léta 2015—2020 výslovně praví, že univerzita zamýšlí omezit rozsah vyučovaných oborů jen na ty, které jsou nejlukrativnější.

Jan Čulík, foto: archiv Jana Čulíka

Rušení slovanských studií je tedy spojeno s komercionalizací západoevropských univerzit. Existuje nějaká možnost na zvýšení profitu univerzity ze slovanských studií? Měla by pak větší šanci na zachování? Vývoji, který jsem popsal v odpovědi na první otázku, podléhá nyní většina anglosaských univerzit. Obory jako česká či středoevropská studia nikdy nebudou mít stovky či tisíce studentů. Z hlediska zisku jsou proto pro univerzity zcela nezajímavé. Jedinou možností, aby dlouhodobě přežily, je vznik strategického plánu vlád středoevropských zemí, v jejichž rámci je nutno tyto obory externě spolufinancovat ze státních zdrojů dané země. Česká vláda si musí nezbytně vypracovat strategii podpory českých studií na aspoň několika klíčových zahraničních univerzitách v rámci takzvané měkké, kulturní diplomacie, jinak budou česká studia zlikvidována. Vytvoření strategie kulturní diplomacie na západních univerzitách by mělo být prioritním úkolem pro českou vládu. Existující bohemistická centra v České republice by měla intenzivním způsobem navázat spolupráci se zahraničními univerzitními centry českých studií. Jaká je aktuální situace a budoucnost slovanských studií na University of Glasgow? Od roku 2010 došlo na University of Glasgow k neúspěšnému pokusu zrušit česká a středoevropská studia a všechna studia jazyků a kultur kromě francouzštiny a hispanistiky. Vyvolalo to obrovské místní i mezinárodní protesty. Pokus zrušit tamější School of Modern Languages and Cultures selhal a česká i polská studia na University of Glasgow nadále existují v rámci programu srovnávací literatury, což je ideální — nejsou v ghettu. Pokud však nedojde k systematické externí finanční podpoře pro tyto programy ze strany české a polské vlády, déle než několik let nebudou existovat. Jejich více než šedesátiletá tradice bude zlikvidována, k vážné škodě České republiky.

---