Knihy pod lupou
Literatura není předmětem čtenářských vášní a kritických rozepří, nýbrž i statistik. Zkoumají se prodeje, počty vydávaných knih, průměrné ceny, preference různých publik nebo socio-ekonomické zázemí čtenářů. Autoři, nakladatelé nebo novináři se však nenechají svázat žádnou škatulkou.
S blížícím koncem roku začínají internet a další média zaplavovat žebříčky snad všeho myslitelného, výroční zprávy a první bilance. Například Svaz českých knihkupců a nakladatelů zveřejnil rozsáhlou zprávu o českém knižním trhu v minulém roce. Podle statistik klesl počet vydaných knih i počet nakladatelů, ovšem nijak dramaticky, zvlášť když se vezmou v úvahu konkrétní čísla: 16 400 vydaných titulů u 2553 vydavatelů. Mezi ty největší producenty knih patří tradičně univerzity či Akademie věd, na prvním místě se umístily Albatros Media. Do první desítky nejplodnějších nakladatelů se dostaly i další velké vydavatelské domy jako Euromedia Group, Grada Publishing nebo MOBA. Kvalifikovaný odhad vypočítává celkový objem knižního trhu zhruba na 7,2 miliardy korun.
Nezkoumají se jen čísla prodaných knížek a součty tržeb, data se sbírají i s ohledem na čtenáře a jejich preference. Ve Velké Británii tak třeba lze v projektu YouGov sledovat, jaké ekonomické, kulturní či politické specifika mají čtenáři různých autorů či naopak, jakou literární preferenci determinuje příslušnost ke konkrétní společenské třídě či politické sympatie. Jedno je nicméně jasné - většina čtenářů má podle dat kočku. Své údaje zatím do projektu poskytlo 200 tisíc lidí a skutečně zajímavé výsledky přijdou při mnohem větším počtu - v současnosti jsou totiž k některým autorům nebo žánrům přiřazeny data jen několika desítek respondentů, což sice poskytuje velmi zajímavé, ale jen těžko zobecnitelné výsledky. Například fakt, že čtenáři Martina Amise mají výjimečně psa.
Čtenářstvo se zkoumalo i v Česku. Konkrétně šlo o dětské čtenáře komiksů. Výzkum proběhl v rámci projektu Čtení pomáhá a zúčastnilo se jej 3763 dětí. Výsledek šetření ukazuje, že přes polovinu dětí komiksy nezajímají a většinou mají poměrně konzervativní vkus: nejmenovanější komiksy byly Čtyřlístek, Rychlé šípy nebo Kačer Donald. Dá se nicméně očekávat, že se čtenářský vkus od Karla Foglara posune k odvážnějším komiksům a tématům, typicky třeba ke sci-fi. Na to vsází mimo jiné i newyorský časopis Vice, který spouští novou literární platformu Terraform, zaměřenou výhradně na vědecko-fantastickou literaturu. Mezi prvními přispěvateli se objevili známá jména žánru jako Bruce Sterling nebo Cory Doctorow, šanci mají dostat ale i začínající autoři.
Spisovatelé, kterí mají tu smůlu, že si jich nevšimne editor podobného projektu nebo nakladatel si už naštěstí nemusí zoufat. Díky projektům jako je CreateSpace od Amazonu si dnes může knihu vydat téměř každý s tou obrovskou výhodou, že se titul okamžitě a bezplatně zařadí do distribuce internetového obchodu. Na první pohled se to může zdát jako velký skok pro začínající autory, nicméně spisovatelé, kteří už si samovydání osahali, mluví opatrně a počáteční nadšení mírní. Jedním z nich je i Michael J. Malone, který si nedávno sám vydal svou druhou knihu. A po relativním úspěchu první byl zaskočen mírnou a vlažnou odezvou - na autorské čtení chodí méně lidí, na knížku kliká méně zákazníků, média neprojevují takový zájem jako u prvotiny a podobně. Malone si to nevysvětluje horší úrovní knihy, ta je podle hodnocení srovnatelná s debutem, nýbrž opadnutím zájmu jeho okolí. Zatímco při vydání prvotiny mu fandili všichni členové rodiny, přátelé či kolegové z práce, kupovali si knihu a snažili se pomáhat na každém kroku, jeho druhý pokus už nebyl jednoduše nový a zajímavý, z dobrodružství se stala norma. Technologická inovace a snadná dostupnost nástrojů k vydávání vlastních publikací tudíž ještě nutně neznamená zásadní obrat v literární branži - autor stále potřebuje kromě čtenářů a knihkupců i další instituce, jejichž pozornost si svépomocí získává jen těžko. Trend sebevydávání se každopádně nezastavuje ani před touto překážkou a hledá možné další cesty a platformy pro zviditelnění - například vlastní veletrhy a festivaly jako například Self-Publishing Book Expo, který se odehrál minulý týden v New Yorku.
Když je řeč o přehlídkách, minulý týden se také odehrál knižní veletrh Buch Wien, na němž nechyběl stánek České republiky. Reportáž z veletrhu přinesl Portál české literatury.
A v Spojených státech se udělovaly National Book Awards.