Minout Nobelem

Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2019 dostal rakouský prozaik Peter Handke. Laureátkou pro rok 2018 se stala polská spisovatelka Olga Tokarczuková. Obě jména uplynulý čtvrtek oznámila Švédská akademie.
Letos se udělovaly dvě Nobelovy ceny za literaturu kvůli skandálu spojenému právě se Švédskou akademií. Manžel jedné z členek akademie a vlivná postava švédského kulturního života Jean-Claude Arnault byl obviněn ze sexuálního násilí, korupce a vynášení informací ze zákulisí Nobelových cen. Spory o způsob řešení situace zapříčinily krizi celé Švédské akademie, neudělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 2018 a volání veřejnosti po reformování ceny i akademie.

Proměnilo se fungování Švédské akademie a Nobelova cena za literaturu. O to více vyvolala jména oceněných kritiku: cena má být inkluzivnější — a i tak byli oceněni dva bílí Evropané, píše například v komentáři pro britský The Guardian spisovatelka a kritička Maya Jaggi.

Ocenění Olgy Tokarczukové, proslulé rozmáchlými historickými a společenskými romány s motivy hledání vlastní identity, domova a neustálého putování, však novináři i kritici veskrze chválí. Tokarczuková je kromě psaní společensky atraktivních knih známá i svým aktivismem — a jde o teprve patnáctou ženu, která Nobelovu cenu získala. Ve Vratislavi, jejíž je od nedávna čestnou obyvatelkou, mohl o uplynulém víkendu jezdit hromadnou dopravou zadarmo kdokoli, kdo u sebe měl papírové či elektronické vydání některé z jejích knih.

Naopak letošní laureát, Rakušan Peter Handke, vzbuzuje především nespokojenost. Ačkoli se většina kritiků shoduje na literárních kvalitách jeho experimentálního a náročného prozaického a dramatického díla, jeho veřejné angažmá je více než rozporuplné: Handke v devadesátých letech jako jeden z mála západních intelektuálů obhajoval vládu Slobodana Miloševiće a bagatelizoval například i genocidu ve Srebrenici. Jeho postoje se nezměnily ani v roce 2006, kdy se s projevem zúčastnil Miloševićova pohřbu.

„PEN America obyčejně nekomentuje literární ceny jiných institucí. Nicméně dnešní vyhlášení Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2019 pro Petera Handkeho musí být výjimkou. Ohromil nás výběr spisovatele, který sílu svého veřejného hlasu zneužil k popírání historické pravdy a nabídl veřejnou pomoc strůjcům genocidy, jako byl někdejší srbský prezident Slobodan Milošević a vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić. Odmítáme rozhodnutí ocenit spisovatele, který vytrvale zpochybňuje pečlivě zdokumentované válečné zločiny, za ‚jazykovou vynalézavost‘. V době, kdy se daří nacionalismu, autokratům a ve světě všudypřítomným dezinformacím, si literární společenství zaslouží něco lepšího,“ říká v tiskovém prohlášení PEN America spisovatelka a prezidentka organizace Jennifer Eganová. Ke kritice se přidali i Salman Rushdie, Slavoj Žižek či Hari Kunzru.

V Japonsku se našla chybějící kapitola z Příběhu prince Gendžiho, podle odborníků možná nejstaršího románu na světě. Rukopis se našel v Tokiu, v dřevěné truhlici pozůstalé po japonském feudálním lordovi z prefektury Aiči.

Příběh prince Gendžiho pochází z roku 1010. Napsala jej neznámá japonská dvorní dáma, které literární vědci dali podle jedné z postav jméno Murasaki Šikibu. Původní text o osudech královského levobočka s nadpozemsky krásnou tváří neexistuje — jeho 54 kapitol je známo pouze v opisech. Ten nejstarší a nejhodnotnější, tzv. Modrý sešit, sepsal básník a učenec Teika ve třináctém století. Právě od něj pochází nalezená kapitola.

Tbilisi se v roce 2021 stane Hlavním světovým městem knihy UNESCO. Vystřídá tak Kuala Lumpur, jemuž funkce připadla na rok 2020. Letos je hlavním knižním městem Šardžá ve Spojených arabských emirátech. UNESCO o Hlavním světovém městě knihy rozhoduje od roku 2001. Ve vybraném městě se typicky organizují kampaně propagující čtenářství, literární festivaly a multimediální projekty spojené s knižní kulturou.
V minulosti titul získal Madrid (2001), Alexandrie (2002), Nové Dillí (2003), Antverpy (2004), Montreal (2005), Turín (2006), Bogota (2007), Amsterodam (2008), Bejrút (2009), Lublaň (2010), Buenos Aires (2011), Jerevan (2012), Bangkok (2013), nigerijský Port Harcourt (2014), Inčchon v Jižní Koreji (2015), polská Vratislav (2016), Konakry v Guineji (2017) a Atény (2018).

Amazon představil první čtečku e-knih pro děti. Stojí o dvacet dolarů (zhruba pět set korun) více než běžný Kindle a v ceně je kromě několika barevných obalů a dvouleté záruky na jakékoli poškození také roční předplatné služby FreeTime Unlimited: databáze zhruba dvaceti tisíc e-knih pro děti, videí a aplikací. Dětská čtečka také obsahuje software motivující děti ke čtení: detektory složitějších slov, čtenářské mety a úkoly, odznáčky a podobně.