Státní podpora knihkupectví by byl logický krok

V rámci Mezinárodního dne knihy a autorských práv jste se letos rozhodli s akcí „Knihy mají zelenou“ podpořit kamenná knihkupectví a prodej knih. Proč zrovna ty? Z celého knižního oboru představují dnes kamenná knihkupectví jeho nejohroženější část. Zvyšují se celkové náklady na prodejny. Nezávislá knihkupectví jsou nucena čím dál víc čelit slevovému tlaku knihkupeckých řetězců. V  rámci celkového objemu prodaných knih se neustále zvedá procento prodeje po internetu. Výše slev, které si dovolí v rámci lákání zákazníků nabízet některé knižní internetové portály, už bývá nedosažitelná i pro větší subjekty. Z kamenných knihkupectví se pak stávají jakési „showroomy“ pro konečný nákup na internetu. Mladší generace často už vůbec nemá vytvořený návyk k návštěvám knihkupectví, obecně nakupuje raději on-line. To může ve finále i díky stále většímu prostoru pro elektronický marketing čím dál více ovlivňovat i titulovou skladbu zakoupených knih. Většinou to vede k nákupu dalšího zaručeného bestselleru. Měl by podle vás a SČKN stát podporovat prodej v kamenných knihkupectvích? Ve Francii mají například kamenná knihkupectví daňové úlevy oproti internetovým prodejcům. Státní podpora kamenných knihkupectví by byla velmi logickým krokem. Místní knihkupectví prostě patří v rámci městečka hned vedle školy a knihovny k regionálním centrům kultury. Jejich podpora je jednou z oblastí, v níž se snažíme vyvolat jednání především s Ministerstvem pro místní rozvoj. Bohužel, oproti osvícené Francii, v Čechách je to běh na dlouhou trať. Když jsme u toho — jak se k akci staví internetové obchody, ozval se někdo? Spolupracujete? Z výše zmíněných důvodů kampaň „Knihy mají zelenou“ letos směřuje především ke kamenným knihkupectvím. Neznamená to ale, že bychom jakýkoli další subjekt chtěli vyřazovat. Už loni v rámci kampaně „Knihy bez DPH“ nabízely slevu i některé elektronické knižní portály a podpořily nás i knihovny. Hlavním významem akce zůstává svátek knihy a obracení mediální pozornosti k tématu knihy jako nepostradatelné součásti života. Koordinujete akci s dalšími literárními organizacemi, Sdružením knihoven ČR, Asociací spisovatelů a podobně? Partnerem kampaně je nové vzniklá Asociace spisovatelů. Měla by nám pomoci dostat do knihkupectví autory a přiblížit tak čtenářům jednotlivé tvůrce. Sympatizantů máme ale více: od Svazu knihovníků a informačních pracovníků přes PEN klub až po kampaně Rosteme s knihou a Celé Česko čte dětem. Patnáctiprocentní slevu poskytují knihkupci, nakladatelé a distributoři se složili na kampaň, plakáty, outdoor a mediální podporu. Chystáte v rámci kampaně, kromě slev, nějakou speciální akci? Sleva je jen tím bonbónkem pro čtenáře, to důležité by měla být právě návštěva knihkupectví, setkání s autorem či výtvarníkem, objevení zajímavého knižního titulu. Pokusíme se zapojit i mládež — ve Světový den knihy a autorských práv vyhlásíme pro školy soutěž, v níž děti vyzveme, aby vytvořily reportáž ze svého knihkupectví. Vítězná třída ještě před prázdninami obdrží deset tisíc korun do třídního fondu a SČKN ji pozve do Prahy na exkurzi s názvem Den s knihou. V tiskové zprávě se praví, že knihkupectví plní důležitou „kulturní, společenskou a edukační funkci“? Co to konkrétně znamená? Autorská čtení, autogramiády a podobně jsou spíš marketingové nástroje než veřejné služby. I marketingové nástroje podporují vytváření vztahu ke knize. A třeba právě osvícený knihkupec může být tím, kdo poradí a pomůže v orientaci v záplavě knižních novinek. Výzkum čtenářů Jiřího Trávníčka ukazuje, že lidé jsou knihami zahlceni. Podpora prodeje knih v knihkupectvích se v tomto kontextu zdá kontraproduktivní. Berete při vytváření akcí v potaz i perspektivu čtenářů? Množství nabízených knih možná znesnadňuje rychlou orientaci, ale i podle Trávníčka nemá přímý vliv na množství nakoupených knih — to zůstává v posledních letech víceméně stejné. I proto bychom chtěli dosáhnout toho, aby alespoň jeden den v roce byla důležitost čtení a knihy vůbec hlavním společenským tématem.