Zářijové knižní vyhlídky: Juráček, Nabokov nebo Filip Topol

Českého vydání v překladu Lubomíra Machaly se dočkala cenami ověnčená kniha slovenské spisovatelky a kulturní manažerky Kataríny Kucbelové s názvem Čepec (Akropolis), kterou v roce 2019 etablovaná básnířka debutovala coby prozaička. Symbol folklórní minulosti se v tomto žánrově pestrém a interpretačně otevřeném díle stává nástrojem hrdinčiny autoterapie a autorčiným prostředkem k reflexi neuralgických míst společnosti, národa, historie i současnosti, včetně problémů ryze osobních.

Literárnímu historikovi, lexikografu a editorovi Luboši Merhautovi vyšla monografie Cesty polemiky (Vydavatelství FF UK), v níž osvětluje význam a proměny žánru polemiky v české literatuře na přelomu 19. a 20 století. Literaturou a jejími otázkami (přesahujícími často do sféry mimoliterární) tehdy žila nemalá část naší společnosti — terčem polemiky se stal Neruda či Hálek, do programového i osobního střetu se pustil F. X. Šalda a okruh časopisu Moderní revue, velké spory vyvolalo i Masarykovo angažmá v rámci tzv. hilsneriády.

Čtvrtým svazkem se uzavřelo knižní vydání rozsáhlého deníkového díla filmového režiséra a scenáristy Pavla Juráčka. Deník IV. /1974—1989/ (Torst) zachycuje dobu, v níž byl Juráčkův profesní život rozbit, kdy již ani svůj deník nevedl soustavně a kdy několik let prožil v Německé spolkové republice, aby se nakonec v roce 1983 vrátil prožít posledních šest let svého života do vlasti. Přítomný svazek stejně jako trojici předešlých připravila k vydání Marie Kratochvílová a uzavírá jej studie historika Petra Blažka.

Poprvé vyšel česky raný román Vladimira Nabokova Hrdinský čin (Paseka) z roku 1932, který bývá označován za fikční pandán k autobiografii Promluv, paměti. Jeho hrdina je stejně jako autor ruský emigrant, který studoval v Cambridgi a žil v Berlíně, a nyní zápasí s nostalgickou touhou po minulosti, zatímco Nabokov svádí dramatickou a efektní partii s výrazovými možnostmi ruštiny. Překladu knihy se jako obvykle zhostil Pavel Dominik a doslovem ji doprovodil spisovatel Jan Němec.

Rovnou pět svazků s výraznými obálkami od Kateřiny Piňosové nabídla nová edice Opium poezie, která se má podle nakladatelství Dybbuk stát pandánem ke známé, dnes již nevydávané řadě Květy poezie. Čtenářům chce nabídnout silné výbory, případně celé sbírky básní zásadních českých a světových básníků. V první várce, připravené zkušenými editory, se sešli Antonín Bartušek (Odvrácená strana zítřka), Jan z Wojkowicz (Na smutném břehu snu), Karel Hynek (Trhám broukovi nožičky), Antonin Artaud (Cestou k Ciguri, přel. Ladislav Šerý) a Růžena Jesenská (Usmrceni liliemi). 

Pod názvem Bláhové psaní (Knihovna Václava Havla) připravil editor Pavel Hájek výbor z povídek, básní a torz básnických próz Filipa Topola, z nichž většina nebyla publikována a které přibližují jeho svět (přátelství, démona alkoholu, město Prahu, touhu, lásku…) s mimořádnou naléhavostí a syrovostí. Bláhové psaní uzavírá dvousvazkovou edici Archiv Filipa Topola. První kniha byla sestavena z Topolových textů o jeho nejbližším „příteli“ Kiliánu Nedorym.

Rádi by si užívali zaslouženého důchodu, místo toho češou ovoce, hlídají a uklízejí kempy nebo pracují ve skladech Amazonu — a potom jedou zase o kus dál. Novinářka Jessica Bruder protagonisty Země nomádů (Absynt) neromantizuje, obdivuje spíše jejich schopnost vydržet i ve svém věku těžkou fyzickou práci, přizpůsobit se, nestěžovat si. A uchovat si své sny. Knižní předloha stejnojmenného oscarového filmu vyjde v českém překladu Romana Jakubčíka a Aleny Snelling coby další svazek edice Prokletí reportéři.