Slova a zvuky: Podcasty, kritika, klábosení

V jednom se všichni, kdo informace pro tento text poskytli, shodují — jsou s odezvou na svou tvorbu spokojení. Zdá se tedy, že velikost publika a jeho zpětná vazba jsou úměrné očekávání, se kterým jsou podcasty vytvářeny. 

I v tomto světě nejvíce lidí sleduje influencerku Lucii Zelinkovou. Naopak podcast zaměřený na českou poezii má posluchačů a posluchaček zlomek, přesto si ale publikum našel a rozrůstá se. A samozřejmě existuje řada formátů mezi těmito dvěma póly, které ukazují, že o přímou úměru, tedy o to, že by tu byla stejně velká propast jako mezi lidovou reflexí a kritikou obecně, rozhodně nejde.

Zvuky Instagramu

Lucie Zelinková, nejsledovanější osobnost českých knižních sociálních sítí, je na podcastové scéně aktivní od května 2019, kdy vznikl její společný podcast s Karolínou Meixnerovou, dnes k nalezení pod názvem Knižní pitevna. Meixnerová se tu věnovala svérázné popularizaci českých klasiků a klasiček v samostatných epizodách Literární hysterie s bulvárními podtituly jako „Karel Hynek Mája“ nebo „Božena běhnou“, Zelinková knižním novinkám v Knižním sběru, tak akorát, společné epizody pak znamenaly spíše volné „klábosení“ nad přečtenými knihami i čtenářskými zážitky obou tvůrkyň. Tento podcast nadále nevzniká, Lucie Zelinková, která natočila také několik epizod podcastu s názvem Ženy v literatuře, nyní pokračuje s formátem 15 minut o knihách. Ten pravidelně poslouchá asi pět a půl až šest tisíc lidí, u společných počinů s Karolínou Meixnerovou byla čísla zhruba poloviční. Instagramové publikum Zelinkové čítá téměř sedmdesát tři tisíc lidí.

Další výraznou osobností reflexe literatury na sociálních sítích je Klára Nováková, která začala ve velmi mladém věku na YouTube pod jménem Klářiny knihy a dnes připravuje Klářin podcast, který pravidelně poslouchá něco mezi pěti sty a tisícem posluchačů a posluchaček a který byl také mezi prvními, pokud jde o knižní podcasty v češtině. Její instagramové publikum čítá zhruba devět tisíc lidí. Podcast se nevěnuje jen literatuře, nicméně knižní díly jsou buď samostatnou reflexí přečtených děl, nebo vznikají v tandemu s dalšími osobnostmi bookstagramu.

Podobný koncept má i podcast Knihovory, poslouchá ho čtyři sta až pět set lidí a autorka s přezdívkou Marky, na Instagramu vystupující jako endlessbibliophile s publikem čítajícím přes šest tisíc lidí, tu kromě reflexe zpracovává také další témata spojená takřka výhradně s young adult literaturou. K výraznějším podcastovým hlasům, které rovněž poslouchají stovky lidí, patří ještě Jana Benešová s podcastem What Jane Read a s bezmála sedmitisícovým instagramovým publikem.

Literarní provoz promluvil

Vznikají také podcasty, které nevycházejí z influencerské, ale naopak z literárněkritické či přímo autorské scény. Nejúspěšnějším takovým počinem, vydaným pod hlavičkou platformy Institut úzkosti, je podcast V chapadlech murmuru Jana Bělíčka. Jde o uzavřený cyklus šesti tematických dílů s podtitulem Literatura krize, které vznikaly v první polovině roku 2020. Každý díl poslouchaly zhruba dva tisíce lidí. Korektní poezie je poměrně insiderským, nicméně pozoruhodným počinem básníka Pavla Zajíce, který zaujme s každým dílem na dvě stě posluchačů a posluchaček, přičemž číslo postupně roste.

Především úspěch série V chapadlech murmuru ukazuje, že literatura uvažovaná nejen v literárním, ale také v širším kulturním a společensko-politickém kontextu posluchače a posluchačky zajímá. Na druhé straně je ale evidentní, že velké publikum si dokáže najít i odlehčenější povídání o emocích, které knihy vyvolávají, a dalších čtenářských zážitcích. Po téměř roce střídavých karantén není divu, že si tolik lidí chce připomenout atmosféru kavárenského klábosení. Tomu se zatím bezkonkurenčně nejvíc přiblížila nová sociální síť Clubhouse. Funguje zatím jen pro zařízení s iOS, dění se odehrává pouze naživo a pouze v audiopodobě. V různých „místnostech“ se tu diskutuje o všem možném — především tedy o byznysu, ale i o literatuře — a knižních témat tu pomalu přibývá.

Jako za starých časů

V případě podcastů a na platformě Clubhouse slaví velký úspěch nestrukturovaný a jen částečně moderovaný obsah, který nemusí nutně vycházet — a také v drtivé většině nevychází — z rešerší a velkých příprav. Naopak posluchači a posluchačky audioknih jistě ocení spíše přehlednost a profesionálně zpracovaný text, a proto je následující tip pravým opakem clubhousové uvolněné atmosféry. A to jak obsahem, tak formou.

Malevil od Roberta Merleho z roku 2017 vznikal ve studiu dva roky, pracovalo na něm přes třicet herců v čele s Martinem Myšičkou a tvůrčí pojetí postapokalyptického příběhu z francouzského venkova obsahuje i různé ruchy ve stylu rozhlasových her z dob před rozmachem televizního vysílání. To, že text je výrazně dramatizovaný, k příběhu vyprávěnému jednou z postav, kde neexistuje odosobněná er-forma, výborně sedí. Na rozdíl od mnoha audioknih, ve kterých naopak interpret či interpretka reprezentující vypravěče ovlivňují přílišnou dramatizací tón textu a s ním i jeho vyznění. Unikátní je Malevil i tím, že v duchu rozhlasových her má každá z postav vlastní hlas. Desetihodinovou audioknihu vydala společnost Kristián entertainment.

Autorka je spolutvůrkyní podcastu Do slov spolu s Ondřejem Lipárem, takže se sluší uvést, že tento podcast poslouchá v průměru na osm set lidí, nejúspěšnější díly slyšelo přes dva tisíce posluchačů a posluchaček.