Literatura oceněná, nabízená i darovaná

V úterý 14. června byly v Divadle Viola předány Výroční ceny Nadace Český literární fond, které se udělují nejvýznamnějším literárním dílům z řady knih, jejichž vydání předtím nadace podpořila grantem. Na návrh odborné komise, které předsedal Petr A. Bílek a v níž dále zasedli Michaela Jacobsenová, Jiří Padevět, Michal Jareš, Olga Stehlíková, Jan Šulc a Michal Ženíšek, byli letos oceněni Martin Machovec (1. cena, 50 000 Kč), Jiří Gold (2. cena, 30 000 Kč) a Michal Vrba (3. cena, 20 000 Kč).

Ve svazku nazvaném K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury 1948–1989 (Torst) shromáždil uznávaný editor, překladatel a literární badatel Martin Machovec deset svých studií z posledních dvaceti let. Soustředil se při tom na okruh českého kulturního undergroundu 70. a 80. let, zabývá se tu však i jeho předchůdci a inspirátory z 50. a 60. let a pozornost věnuje také společensko-politickému kontextu a způsobům, jimiž mohla být ve vymezeném časovém období literární díla šířena. 

Spisovatel, filmový dramaturg, scenárista a režisér Jiří Gold, foto: Nadace ČLF

Dílo neprávem opomíjeného básníka a filmaře Jiřího Golda představuje výbor Červi železa, rez hlíny (Větrné mlýny), který nabízí průřez jednak autorovými oficiálně vydanými básnickými sbírkami a jednak jeho rukopisnými a časopisecky publikovanými texty. Prozaik Michal Vrba vypráví ve svém nejnovějším románu Zeptej se ďábla (Host) napínavý příběh s prvky nadpřirozena, jehož protagonistou je bývalý komunistický vyšetřovatel, který se nedokázal přizpůsobit polistopadovým poměrům a nyní musí čelit démonům ze své minulosti.

Po dvou letech příprav byla v sobotu 18. 6. na Knihexu představena stejnojmenná online platforma, respektive internetový katalog s nabídkou produkce malých nakladatelství. O projektu financovaném z fondů EHP a Norska a podpořeném i Ministerstvem kultury ČR, jehož cílem je přímé propojení malých nakladatelů, nezávislých knihkupců, knihoven a recenzentů, hovořily na tiskové konferenci Anna Štičková, předsedkyně spolku Knihex, a Veronika Benešová Hudečková, nakladatelka (Verzone) a také knihkupkyně (2veverky). Obě zároveň patří do devítičlenné expertní skupiny, v níž dále figurují zástupci dalších nakladatelství (Trystero, Bylo nebylo, Nová beseda, Lipnik) a knihkupectví (pražský Přístav, severočeská Papírová loď, českokrumlovská Expedice).

Online platforma Knihex umožňuje vybraným subjektům komunikovat napřímo bez distributora — nakladatelé tu zveřejní své nově vydané i teprve chystané tituly, které si pak mohou objednávat knihkupci, knihovny či recenzenti. Organizátoři sice přišli s doporučeními, co se týče výše rabatu, slevy pro knihovny nebo doby dodání, ale v praxi vždy bude záležet na konkrétní domluvě. Výhodou projektu, který je podle iniciátorek unikátní i v mezinárodním měřítku, jsou jednotné podmínky a vcelku jednoduchý systém. Ten je ovšem přístupný pouze registrovaným uživatelům, přičemž se žádostí o zapojení do tohoto projektu rozhodně neuspěje každý. 

Pokud jde o zájemce z řad nakladatelů, měli by vydávat zhruba do deseti kvalitních knih ročně, jejich působnost by však přitom neměla být pouze regionální. Počítat také musí s ročním poplatkem, který má činit 1 000 Kč a z něhož bude hrazen provoz celého systému. Pokud jde o knihkupce, musí jít o nezávislé subjekty, které nejsou členy nějaké širší distribuční sítě. Mezi recenzenty zase uspějí se svými žádostmi především ti, kteří se mohou zaštítit nějakým serióznějším médiem.

V Paříži právě začaly přípravy na přesun listinné části archivu a knihovny Milana Kundery do Moravské zemské knihovny v Brně (MZK), na němž spolupracuje i České centrum v Paříži. O tom, že se spisovatelův archiv a jeho knihovna mají stát součástí fondu MZK, informovali Milan a Věra Kunderovi veřejnost již před dvěma lety, poté následovaly dva roky plánování. 

Dotyčná první část souboru bude obsahovat autorovu korespondenci s nakladateli, recenze na jeho knihy, jež mu nakladatelé zasílali, nebo desítky literárních cen, které Kundera získal za svoji tvorbu. Součástí je i bohatá sbírka fotografií a dalších materiálů, jejichž pouhé roztřídění a zpracování si podle MZK vyžádá alespoň rok práce. Poté bude vše zdigitalizováno a zpřístupněno badatelům i čtenářům.

Ředitel ČC Paříž Jiří Hnilica a ředitel MZK Tomáš Kubíček, foto: Věra Kunderová

Zvláštní část převáženého souboru tvoří rozhlasové a televizní pořady Věry Kunderové, které natáčela v 60. letech pro Československou televizi a počátkem 90. let pro Český rozhlas. Do této kolekce patří i osobní „deník“ Věry Kunderové, tedy její vzpomínky, které rovněž v hlasové podobě pořídil Milan Kundera poté, co se jeho manželka vrátila na začátku 70. let z návštěvy domova, která se už odehrála pod dohledem tajné policie.

Převoz druhé části souboru, tedy knihovny Milana Kundery, je plánován na září letošního roku. Celý komplet se stane součástí nově zbudované Knihovny Milana Kundery, kterou v prostorách MZK navrhl architekt Martin Hrdina a která by se měla pro veřejnost otevřít na konci tohoto roku. V tomto případě však nepůjde jen o místnost, kde budou knihy uloženy a kde bude ve zdigitalizované podobě zpřístupněn i archiv, ale o kulturní instituci s vlastním programem.