Lidé potřebují nějak reagovat na aktuální situaci

Projekt HateFree Culture si dal nelehký úkol: vytlačit násilí a nenávist z Česka. Vznikají proto zóny bez nenávisti, pravidelně a poctivě se vyvrací internetové hoaxy vedoucí k davové hysterii, lidé se na sociálních sítích přihlašují ke kultuře bez násilí. Iniciativa nedávno přišla s novým nápadem — dostat z lidí nenávist pomocí básní. O básnické soutěži Napiš to! s H7O mluvil jeden z koordinátorů projektu Adam Podhola.

Přišlo už hodně básnických příspěvků? Do dneška se nám přihlásilo na dvacet autorů s více než třiceti básněmi a uzávěrka soutěže je až desátého listopadu. Očekáváme, že se do soutěže zapojí ještě mnohem více autorů a podaří se nám vybrat skvělé básně. Soutěž HateFree Poem vybízí autory přihlašovat díla, která reflektují témata naší kampaně, jako jsou rasismus, xenofobie či naopak vzájemné soužití a respekt vůči menšinám. Do poslední výzvy pro hudebníky HateFree Song se přihlásilo šedesát tři interpretů. Řada z nich nám poslala skladby, které byly přirozenou reakcí na poslední vývoj ve společnosti. Myslím, že řada lidí cítí odpovědnost nějakou formou na to, co se kolem nich děje, reagovat a umění je skvělým nástrojem, jak ze sebe to napětí dostat a vyjádřit se. Kdo původně přišel s nápadem básnické soutěže jako „hate free“ kampaně? Na festivalu Refufest, kde jsme měli s kampaní informační stánek, jsme potkali Bernie Higgins z festivalu Den poezie. Vyměnili jsme si na sebe kontakty s možností další spolupráce. Na osobní schůzce jsme se bavili o možnostech, jak dostat téma kampaně blíže účastníkům jejich festivalu, který probíhá celorepublikově. V rámci konceptu HateFree Art jsme realizovali již dvě podobné výzvy; pro umělce a hudebníky. Do obou z nich se přihlásilo obrovské množství lidí se skvělými díly a skladbami. HateFree Poem tak přišel jako logická návaznost na naše aktivity. Lidé cítí potřebu nějak reagovat, tak proč ne například prostřednictvím básní.

Adam Podhola, autor: HateFree Culture

Adam Podhola, autor: HateFree Culture

Jaké je složení odborné poroty, která básně hodnotí? Jelikož festival Den poezie je plný zvučných jmen současné české poezie, jeho organizátoři nám osloví několik básníků a básnířek. Součástí poroty bude také člen kampaně. Plánujeme také oslovit někoho z řad spisovatelů. Co se vlastně při hodnocení zohledňuje? Umělecká hodnota, politická zapálenost, téma? Budeme hodnotit jak uměleckou hodnotu, tak i propojení s tematikou naší kampaně. Hodí se poezie — často mnohoznačná, kontemplativní, vyzývající ke hře — k podobné kampani, jako je HateFree? HateFree Poem dává autorům možnost svobodně na výzvu reagovat. Nestanovili jsme požadavky na žánrové pojetí. V projektu HateFree se hlásí hoaxy, vytváří se hate free zóny, skládají písně… Jak lidé vůbec doposud reagují na HateFree projekty? Kampaň HateFree Culture se snaží zvyšovat informovanost mladých lidí o tématech rasismu a násilí z nenávisti a současně prostřednictvím různých nástrojů nabízet dílčí řešení. V rámci naší agendy pracuje s tématy, která nemusí být u řady lidí populární, možná i díky tomu, že právě nemají k dané problematice dostatek informací nebo neměli příležitost se konfrontovat s jiným názorem. I přes narůstající napětí ve společnosti máme mnoho pozitivních ohlasů. Díky zapojování místních aktérů prostřednictvím konceptu HateFree Zone vidíme, kolik zajímavých projektů, které se na společenské změny snaží reagovat, se koná napříč celou Českou republikou.