Jak dostat knihu ke čtenáři

Navzdory komplikované situaci jsme prožili poměrně úspěšné období. Odložili jsme sice vydání řady plánovaných titulů, ale udrželi si kamenné knihkupectví, nově otevřené v době lockdownů. Na otázku, co mě trápí, jaký problém řeším, jsem tak v první chvíli odpověděla, že vlastně nic, kromě nedostatku času. Pomohlo by personální posílení týmu, ale na to není v provozu malého nakladatelství dost peněz. S úzkým zaměřením edičního plánu a malým počtem vydávaných titulů to s financemi bude vždy složité. Malé nakladatelství bývá úzce spojené s osobou nakladatele či nakladatelky, jeho či jejím vkusem a zájmy — mě zkrátka víc než červená knihovna přitahuje objevování neznámého, i proto vydávám čínskou moderní literaturu. Co na tom, že vybíráme kvalitní, mezinárodně oceňované autory, u nás osloví jen úzkou skupinu čtenářů.

Zná to většina mých kolegyň a kolegů. Konkrétními nemainstreamovými tématy oslovují jen úzké publikum, přesto je jejich úloha nezastupitelná. Přináší tituly, které by komerční nakladatelství nevydala pro jejich pravděpodobnou obchodní nezajímavost, někdy dokonce výrazně přispějí ke zkvalitnění oboru (důkazem je literatura pro děti). S omezenou cílovou skupinou souvisí ovšem nízké náklady jednotlivých titulů čítající jen několik stovek, v lepším případě nízké tisíce výtisků. Až na výjimky nakladatelství tedy negeneruje dost prostředků na to, aby se z koníčka mohlo stát regulérní zaměstnání nebo aby nakladatelé mohli zaměstnat posilu, která by jim trochu uvolnila ruce. A tak já, stejně jako řada mých kolegyň a kolegů musíme zastat většinu práce sami, včetně marketingu a prodeje. 

seriál Problémy malých nakladatelů

Největší výzvou je právě to, jak dostat knihu ke čtenáři. Po letech v oboru vím, že pokud nebudeme využívat služeb konkrétního distributora, těžko se naše knihy dostanou do určitých řetězců. Otázka zní, zda by nám přítomnost v řetězcích pomohla k vyšším prodejům. Zkušenost ukazuje, že naše knihy se nejlépe prodávají u nezávislých knihkupců a knihkupkyň — u těch, kteří našim knihám věří, čtou je, dokážou je zákazníkům doporučit. Zákazníkům nezávislých knihkupectví nestačí označení „bestseller“. Nevybírají podle reklamy, jdou si pro doporučení a toho se v unifikované nabídce řetězců málokdy dočkají (čest výjimkám). Řada malých nakladatelství už nyní přímo spolupracuje s nezávislými knihkupectvími napříč republikou. To je ovšem opět poměrně časově náročné pro obě strany. 

Nastavení knižního trhu v Česku je dlouhodobý problém, kumulace dříve rozdělených rolí trhu (nakladatel, distributor, knihkupec) pod jednu společnost destruuje prostředí a výrazně diskriminuje malé a nezávislé subjekty. Co s tím? Můžeme si jen stěžovat, nebo se můžeme pokusit něco změnit. Jsem rozhodně pro druhou variantu. Od začátku roku 2020 rozvíjíme pod hlavičkou Knihexu s kolegyněmi Karolinou Voňkovou a Annou Štičkovou myšlenku online katalogu, který by přímo propojil malá nakladatelství a nezávislá knihkupectví (malé nakladatelství definujeme jako to, které vydává do cca 10 titulů ročně, nezávislé knihkupectví stojí mimo vlastnickou strukturu řetězců). Díky získané podpoře Fondů EHP/Norska se nám daří předcovidový nápad realizovat a spuštění funkčního katalogu plánujeme na polovinu letošního roku.

Řešení nemá a ani nemůže konkurovat distributorům, však to také není distribuční systém. Katalog by měl zpřehlednit nabídku malých nakladatelství, usnadnit přímou spolupráci a komunikaci nezávislých subjektů na trhu. A rýsuje se i zapojení veřejných knihoven. Chceme, aby katalog sloužil i jako marketingová podpora, knihkupectvím a médiím budeme rozesílat pravidelné newslettery informující o knižních novinkách a připravovaných akcích. Pokud se vše podaří, jak plánujeme, bude to pro nás znamenat zjednodušení práce a úsporu času. A pak vstupuje do hry ještě lidský faktor — naše knížky budou prodávat zapálené knihkupkyně a knihkupci, kteří budou znát i lidi, co stojí za knihami.