Byla nebyla jedna DPH
Léta se mluví o tom, že knižnímu byznysu by pomohlo snížení sazby DPH, ideálně na nula procent. Je to pravděpodobně jediné opatření, na němž se shoduje celý knižní trh — od malých nakladatelů a knihkupců po velké. Nyní ale hrozí, že se sazba DPH na knihy naopak zvedne, jak uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Nejprve si rozeberme základní fakta — DPH na knihy je v současné chvíli v České republice v nejnižší hladině ze tří možných, činí tedy deset procent. Nevztahuje se jen na beletrii, ale i na učebnice a třeba časopisy. V Evropě není pravidlem, že je na knihy nulová DPH, většinou je nějak redukována, nulovou najdeme pouze ve Velké Británii a Norsku a podle Mezinárodní asociace nakladatelů i na Ukrajině. Naše desetiprocentní DPH patří k průměru, přičemž například Dánsko naopak neuplatňuje žádné snížení, má však velmi vysoké daně, které se ale promítají do funkčního sociálního systému. Naopak typickou oblastí, kde vládne prakticky všude nulová DPH, je Jižní Amerika, která dlouhodobě vede trendy v oblasti podpory literatury, bibliodiverzity i podpory žen v literárním provozu.
Předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka volá po snížení DPH na nula procent už mnoho let. Dříve to nešlo, neboť jsme mohli mít jen tři hladiny DPH, dnes, kdy už to možné je, však vláda prostřednictvím ministra kultury Martina Baxy znovu vyslala vzkaz, že se to nestane. Přichází navíc ještě horší varianta — zvýšení daně. Do určité míry je to samozřejmě pochopitelné, doba je skutečně zlá a vláda slíbila, že daně nebude zvyšovat fyzickým osobám, peníze ovšem někde vzít musí. A daň z přidané hodnoty je zdánlivě jiná než ta, kterou odvedeme ze mzdy. Vláda se nejspíš domnívá, že zvýšení DPH komunikačně zvládne vysvětlit lépe než jiná zvýšení.
O ekonomických dopadech zvýšení DPH o tři až čtyři procenta ale mluvit dnes nebudeme. „Expertní skupiny“ dopady teprve počítají, nepotřebujeme ovšem hlubokou ekonomickou analýzu, aby nám bylo zřejmé, že pokud se DPH skutečně zvýší, knihy opět podraží, což řetězovitě ovlivní celý ekosystém. Zpráva, kterou vláda tímto vůči knižnímu trhu vysílá, je ale jasná — „nevadí nám léta neřešené problémy, klidně vyrobíme další.“ Návrh přitom odporuje vládnímu programovému prohlášení. Kromě toho, že se v něm vláda zavázala k jednomu procentu ze státního rozpočtu pro kulturu, slíbila také, že bude „všestranně podporovat živou kulturu, podnikání v kultuře a podmínky pro jejich rozvoj“. Jak se to tedy slučuje se zvýšením DPH, těžko říct. Dále vláda v prohlášení uvádí, že „ve vzdělané a kulturní zemi musejí být knihy a učební pomůcky bezpodmínečně považovány za nezbytné zboží“. Programové prohlášení se tedy nyní jeví jako nepovedený žánr pohádky bez dobrého konce, podobně jako báchorka o procentu z rozpočtu. Božena Němcová by zaplesala.
K návrhu zvýšení sazby DPH, a tedy možným dalším problémům pro knižní trh se ministerstvo kultury zatím nevyjádřilo (stejně tak MŠMT, kterého se týká problematika zdražení učebnic). Chtělo by se věřit, že právě aktivně zjišťují, co by tato změna pro nakladatele, knihkupce a čtenářstvo znamenala — a nejen pro ně, protože zvýšení sazby DPH se dotkne celé kultury.
Problém je systémový. Na jedné straně se osekávají finance v dotačních titulech, nakladatelé mohou žádat o podporu na méně knih (ve většině místo původních tří žádostí mohli loni podávat jen žádosti na dva tituly), na druhé straně se zvýší DPH, což knihy zdraží, a hrozí, že se propadnou prodeje. Ze všech stran se tedy knihám dává najevo, že zase tak „nezbytným zbožím“ nejsou.
Autorka je básnířka a doktorandka na FF MU. Spoluvede Asociaci malých nakladatelů a knihkupců.