Česky nedávno vyšel stěžejní román nizozemsky psané literatury „Smutek Belgie“ Huga Clause. Po rozhovoru s jeho překladatelkou Radkou Smejkalovou přinášíme i portrét autora od jeho belgického životopisce Marka Schaeverse.
Kniha americké historičky Dagmar Herzog, nazvaná „Sex po fašismu: Paměť a morálka v Německu ve 20. století“, přináší extenzivní pohled na všednodenní historii sexuality v době třetí říše a po jejím pádu zhruba do období sjednocení východního a západního Německa.
Proč je v letošních nominacích na Magnesii Literu Šesták, a ne Sevruk? A jak to, že mezi nimi není Klára Vlasáková? Jaká kritéria vůbec rozhodují o výběru knih? A co z letošních nominací vyplývá o současné české literatuře? Časopisy A2 a Host se sešly ke společné debatě.
Praha se zapojila do celosvětové sítě měst pomáhajících pronásledovaným spisovatelům a umělcům. Nakladatelství Baobab bylo za své ilustrované knihy pro děti několikanásobně oceněno v italské Boloni.
Letošní nominace na ceny Magnesia Litera v kategorii Kniha pro děti a mládež už pravidelně přinášejí otázku: „A máme něco i pro mládež?“ Za posledních deset let se totiž v této kategorii i s přimhouřením obou očí objevilo sotva pět titulů, jež lze doporučit nezletilým čtenářům starším dvanácti let.
Když jsem se dříve dozvídal, že zemřel nějaký pro mě podstatný člověk (ne nutně blízký), dával jsem za něj v duchu Pater Noster a tiše zavzpomínal. Dnes spíš zapátrám na internetu, abych si zemřelého aspoň na chvíli zpřítomnil. Když odešel básník, hudebník a výtvarník Pavel Zajíček, našel jsem…
V době, kdy se i v básnických kruzích neustále tematizuje potřeba vnitřní opravdovosti a „nové citlivosti“, pracuje nonsensově absurdní poetika Pavla Zajíce s jinou formou autenticity, píše v recenzi jeho sbírky „Vážný román“ Libor Staněk II.
„Prázdniny“ výtvarníka Tomáše Staňka v nominacích na letošní ceny Muriel nebyly, přesto se ale jedná o jeden z nejzajímavějších domácích komiksů loňského roku. Důvody, proč se kniha mezi oceněnými neobjevila, jsou hned dva — rok 2023 byl nabitý kvalitními tituly a také „Prázdniny“ už jednou…
Deset let po smrti nobelisty a předního představitele magického realismu Gabriela Garcíi Márqueze v těchto dnech dorazilo do knihkupectví jeho poslední nevydané dílo. Novela „Uvidíme se v srpnu“ přitom podle přání autora neměla nikdy vyjít. Kniha byla přeložena do třiceti jazyků, včetně češtiny.
„Slíbil jsem si, že tyto sloupky využiju k psaní o věcech, které mi nedají spát a které si alespoň pro sebe musím pojmenovat,“ píše Marek Torčík ve svém pravidelném sloupku pro časopis Host.
Historická próza „Pro co si jdeš, vlku?“ běloruské spisovatelky Evy Vežnavec, která nedávno vyšla česky, vyvolává v čtenářích silné emoce. V rozhovoru s jejím překladatelem Maxem Ščurem mluvíme o tom, že k idyle mají daleko i poměry v současném Bělorusku.